Molijer
| Činsijət | merd |
|---|---|
| Šəhrvandəti | Kingdom of France |
| Yštə zyvonədə nom | Molière |
| Bə dynjo omeku nom | Jean-Baptiste Poquelin |
| Nom | Jean-Baptiste |
| Familija | Poquelin |
| Təxəllus | Molière |
| Zandruž | 15 Janvar 1622 |
| Dynjo omə | Paris |
| Date of baptism | 15 Janvar 1622 |
| Marde taryx | 17 Fevral 1673 |
| Marde vyrə | Paris |
| Marde səbəb | natural causes |
| Cerə mardə | Sil |
| Dəkandə vyrə | Père Lachaise Cemetery |
| Pyə | Jean Poquelin |
| Həmro | Armande Béjart |
| Unmarried partner | Madeleine Béjart |
| Əǧylon | Esprit-Madeleine Poquelin |
| Inə zyvon | Fyrəngi zyvon |
| Kom zyvononədə gəp žəjdə ja nyvyštejdə | Fyrəngi zyvon |
| Nyvyštə əsəron zyvon | Fyrəngi zyvon |
| Fəolijəti sahə | teətr, acting |
| Handə vyrə | Lycée Louis-le-Grand, Old University of Orléans |
| Ko karde bino kardyše | 1643 |
| Medical condition | |
| Əsəron məčmuə | Nəčiməsənəti millijə galerejə, Stedelijk Museum Amsterdam, Archives nationales, Anna Frank kə |
| Lyvemon | Classicism |
| Žanr | comedy, farce |
| Təsiryš heste | Plautus, commedia dell'arte |
| Končo šikilyš heste | Molière |
| Myəllifi həxi hol bənə myəllifi | myəllifi həxon ko kardə myddət orəxəj |
| Documentation files at | SAPA Foundation, Swiss Archive of the Performing Arts |
Žan-Batist Poklen (fr. Jean-Baptiste Poquelin), teətrədə təxəllus — Molijer (fr. Molière; 15 janvar 1622 sor, Paris, Fyrəngyston — 17 fevral 1673 sor, hežo əjo) — XVII əsri fyrəngystonə dramaturg, klassikəjnə komedijə soxtəkəs, de sənəti aktrjor u teətri direktor be, vej məšhur be bənə Moljeri truppa (Troupe de Molière, 1643—1680).
Biografijə
[sərost bykə | kodi sərost karde]Pokleni əǧylə vaxton
[sərost bykə | kodi sərost karde]Žan-Batisr Poklen cy ǧədimə buržua xyjzoniku be, komon cand əsr de mebeli soxtejro məšǧul bedəbin. Žan-Batisti moə, Marija Poklen-Kresse (mardə 11 maj 1632 sor), siliku mardə, pyə Žan Poklen (1595—1669), cy XIII Ludoviki sarajədə mebel soxtəkəs u kamerdiner be u yštə zoəš bə cokə ijezuitə məktəbyš doj — Klermoni kolleč (ysət Jolə Ludoviki lisej Parisədə), končo Žan-Batist cok-coki latynə zyvoni umutejdəbe, by cymi gornə Romə ənyvyšton hoston originalədə handejdəbe u hətto, əfsonə votejdə ki, bə fyrəngi zyvon cy Lukresijə fəlsəfə poema «Cijon təbiəti barədə» pegorndyniše (pegordyn gin byə). 1639 sorədə kolleči oryxnije bəpeštə Žan-Batist Orleanədə imtahan doše bo huǧuǧi lisensiati rytbə səjro.