rakvicě

See also: rakvice

Old Czech

Etymology

From Proto-Slavic *orky +‎ -icě.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈrakʋit͡si̯ɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈrakvit͡sɛ/

Noun

rakvicě f

1. shell, conch

Declension

Declension of rakvicě (soft a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	rakvicě	rakvici	rakvicě
genitive	rakvicě	rakvicú	rakvic
dative	rakvici	rakvicěma	rakviciem
accusative	rakvicu	rakvici	rakvicě
vocative	rakvice	rakvici	rakvicě
locative	rakvici	rakvicú	rakviciech
instrumental	rakvicú	rakvicěma	rakvicěmi

This table shows the most common forms around the 13th century.

Descendants

• Czech: rakvice

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916), “rakvicě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění