bohobojenstvie

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈboɣobojɛnstʋi̯ɛː/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈboɦobojɛnstviː/

Noun

bohobojenstvie n

1. godliness, devoutness

Declension

Declension of bohobojenstvie (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	bohobojenstvie	bohobojenství	bohobojenstvie
genitive	bohobojenstvie	bohobojenstv́ú	bohobojenství
dative	bohobojenstv́ú	bohobojenstvíma	bohobojenstvím
accusative	bohobojenstvie	bohobojenství	bohobojenstvie
vocative	bohobojenstvie	bohobojenství	bohobojenstvie
locative	bohobojenství, bohobojenstv́ú	bohobojenstv́ú	bohobojenstvích
instrumental	bohobojenstvím	bohobojenstvíma	bohobojenstvími

This table shows the most common forms around the 13th century.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916), “bohobojenstvie”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění