Soissons

Soissons
	Radnice
	; Znak
Poloha
Souřadnice	49°22′54″ s. š., 3°19′25″ v. d.
Nadmořská výška	38–130 m n. m.
Stát	Francie
Region	Hauts-de-France
Departement	Aisne
Arrondissement	Soissons
Kanton	Soissons-1; Soissons-2
	Soissons
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	12,32 km²
Počet obyvatel	28 046 (2023)
Hustota zalidnění	2 276,5 obyv./km²
Správa
Starosta	Alain Crémont
Oficiální web	www.soissons.fr
E-mail	contact@ville-soissons.fr
PSČ	02200
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Soissons (výslovnosti [suasoⁿ]) je město ve Francii v departementu Aisne v regionu Hauts-de-France, sídlo stejnojmenného arrondissementu a dvou kantonů. Leží v meandrech řeky Aisne asi 100 km severovýchodně od Paříže. Žije zde přibližně 28 tisíc^[1] obyvatel. V raném středověku šlo o jedno z nejvýznamnějších franských měst.

Poloha

Soissons se nachází mezi městy Laon na severovýchodě, Compiègne na západě, Paříží na jihozápadě a Remeší na východě. Město leží na jižním břehu řeky Aisne, do které se v městské oblasti vlévá její levý přítok Crise.

Sousední obce

Pasly, Pommiers	Cuffies	Crouy, Bucy-le-Long
Mercin-et-Vaux		Villeneuve-Saint-Germain
	Soissons

Vauxbuin	Courmelles	Belleu, Billy-sur-Aisne

Historie

Antika a středověk

Ve starověku sídlil v této oblasti keltských Belgů kmen Suessionů. Když sem v roce 57 př. n. l. přitáhl Julius Caesar, jejich město Noviodunum nemohl dobýt a založil nedaleko nové město, které pojmenoval Augusta Suessionum. Město velmi prosperovalo a ve 3. století si postavilo amfiteátr pro 20 tisíc diváků. Kolem 300 vzniklo také zdejší biskupství. Jako poslední římské město odolávalo barbarům a až po vítězství Chlodvíka I. nad Syagriem v roce 486 v bitvě u Soissons se město stalo merovejským královským sídlem a centrem Neustrie. Po legalizaci založení Franské říše Chlodvíka I. císařem Anastasiem I., přeložil Chlodvík hlavní město do Paříže.

Už ve 4. století bylo v Soissons biskupství a katedrála, druhá byla postavena v 9. století a současná třetí katedrála svatého Gervásia a Protásia se začala budovat po roce 1176 (jižní příční loď). Do poloviny 13. století byla hotova, včetně západního průčelí, a jen severní příční loď byla dostavěna až v 15. století. Během stoleté války roku 1414 za povstání proti Karlu VI. bylo město silně poničeno, koncem 15. století se začal přestavovat klášter Saint-Jean-des-Vignes. Během náboženských válek byl Soissons v druhé polovině 16. století několikrát obléhán.

Pozdější dějiny

Za revoluce byly zrušeny kláštery a kostely vyrabovány, v napoleonských válkách hrál Soissons významnou úlohu. V prusko-francouzské válce v letech 1870/1871 byla zdejší pevnost v říjnu 1870 dobyta německým vojskem a opevnění byla zbořena. Během první světové války (1914–1918) bylo město dvakrát obsazeno německým vojskem a dělostřelectvem obou stran ze tří čtvrtin zničeno. Věž a katedrála zůstaly nepoškozeny.

Doprava

Soissons leží na železniční trati Paříž – Laon sítě TER-Picardie, na státní silnici RN 2 Paříž – Laon a RN 31 Remeš – Compiègne. Má pravidelné autobusové spojení na pařížské letiště Charlese de Gaulla, vzdálené asi 80 km. Ve městě je sportovní letiště.

Vývoj počtu obyvatel

Pamětihodnosti

Katedrála sv. Gervasia a Protasia, raně gotická trojlodní stavba s příčnou lodí z let 1176-1250, severní příční loď dostavěna až 1520. Uvnitř jsou zejména cenné vitráže ze 13.-15. století.
Radnice, dříve vojenské velitelství z 18. století
Zbytky kláštera Saint-Jean-des-Vignes z konce 15. století. Po zrušení kláštera za revoluce byl kostel počátkem 19. století prodán a rozebrán na kámen, takže se zachovalo jen průčelí.

Osobnosti

Syagrius († 486/87), poslední samostatný římský vládce království Soissons na území Západořímské říše
Chlothar I. (497 nebo 500–561), franský král
Chilperich I. (kolem 535–584), franský král
Galswintha (540– 567), francká královna
Chlothar II. (? – 629), od roku 584 franský král
Theudebert II. (585–612), franský král
Pipin III. Krátký (714–768), první franský král z rodu Karlovců
Bertrada z Laonu (720/727? – 783), franská královna, manželka Pipina III. Krátkého a matka císaře Karla Velikého
Karloman I. Franský (751–771), franský král v letech 768 až 771
Robert I. Francouzský (cca 865/866? – 923), západofranský král
Rudolf Burgundský (asi 890 – 936), francouzský král (923–936)
Gerberga Saská (913–969), západofranská královna, manželka krále Ludvíka IV., abatyše v Soissons
Arnulf ze Soissons (1040? -1085/1087?), biskup v Soissons a benediktinský řeholník
Roscelin z Compiègne, (kolem 1050 – kolem 1124), teolog a filozof
Karel II. Lotrinský (1554–1611), vévoda z Mayenne a hrabě z Maine, vůdce Katolické ligy
Charles-François Frérot d’Abancourt (1756–1801), francouzský kartograf.
Aurore Clémentová (* 1945), herečka
Jean-Michel Wilmotte (* 1948), francouzský architekt, designér a urbanista