Přeskočit na obsah

Rotterdam Open

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rotterdam Open
ABN AMRO Open
Ahoy Rotterdam
Centrální dvorec
Založeno1974
OdehránoABN AMRO Open 2026
MístoRotterdam, NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
DějištěRotterdam Ahoy
Souřadnice51°52′59″ s. š., 4°29′24″ v. d.
Povrchkoberec / hala (1972–1999)
tvrdý – Proflex / hala (2000–)
Soutěže32 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra (4 kval.)
Prize money2 462 660 EUR
Obdobíúnor a březen
ŘeditelRichard Krajicek[1]
ATP Tour
1990–1997World Series
1998International Series
1999–2008Series Gold
2009–ATP Tour 500
www.abnamro-open.nl/en
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rotterdam Open, oficiálně ABN AMRO Open,[1] je profesionální tenisový turnaj mužů v nizozemském Rotterdamu. Založen byl v roce 1974.[2] Probíhá v únorovém termínu ve víceúčelové hale Rotterdam Ahoy na krytých dvorcích s tvrdým povrchem. Titulárním partnerem je od počátku nizozemský bankovní dům ABN AMRO.[1]

Na okruhu ATP Tour představují ABN AMRO Open a Dallas Open úvodní turnaje sezóny v kategorii ATP Tour 500. Do soutěže dvouhry nastupuje třicet dva hráčů a čtyřhry se účastní šestnáct párů.[2]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1972 se odehrál halový předchůdce nizozemské události – Rotterdam Indoors. Ve dvouhře zvítězil Američan Arthur Ashe a ve čtyřhře Australané Roy Emerson s Johnem Newcombem.

Rekordman Roger Federer se při zisku třetího titulu v roce 2018 stal ve 36letech nejstarším šampionem

Premiérový ročník ABN Open proběhl v roce 1974 ve spolupráci s bankou ABN, jež se stala titulárním partnerem. Šampionem se stal Nizozemec Tom Okker.[3] Událost se původně řadila do okruhu World Championship Tennis, poté byla částí série Grand Prix a od roku 1990 ji začala organizovat ATP Tour.[3] V roce 1984 bylo za stavu 6–0 a 1–0 přerušeno finále dvouhry mezi Čechem Ivanem Lendlem a Američanem Jimmy Connorsem. Důvodem se stalo ohlášení bombové hrozby. Lendl následně odmítl zápas dohrát.[4]

V roce 2004 se ředitelem stal nizozemský wimbledonský vítěz Richard Krajicek, jenž v letech 1995 a 1997 vyhrál rotterdamský turnaj jako druhý Nizozemec. Návštěvnost úvodního ročníku 1974 činila 46 tisíc osob, v roce 2013 se jednalo o 116 354 diváků a v sezóně 2024 se zvýšila na 126 963 návštěvníků. V polovině 70. let dvacátého století inkasoval vítězný Ash odměnu 12 tisíc eur. V ročníku 2025 si první španělský šampion Carlos Alcaraz odvezl prémii 449 tisíc eur.[2][3]

Nejvyšší počet tří singlových titulů vyhrál Švýcar Roger Federer (2005, 2012 a 2015).[2] Američan Arthur Ashe (1975–1976) drží se Stefanem Edbergem (1986–1987), Nicolasem Escudém (2001–2002) a Robinem Söderlingem (2010–2011) rekord dvou triumfů v řadě. Rekordní počet čtyř deblových trofejí vybojovali Anders Järryd (1987, 1991, 1993, 1995) a Nenad Zimonjić (2009–2010, 2012–2013).

Zařazení na okruzích

[editovat | editovat zdroj]
Tomáš Berdych na vítězném ročníku 2014
Logo ročníku 2014

Vývoj názvu

[editovat | editovat zdroj]
  • 1974–1990: ABN World Tennis Tournament, titulární partner banka ABN[5][1]
  • 1991–2021: ABN AMRO World Tennis Tournament, titulární partner banka ABN AMRO po sloučení ABN a AMRO v roce 1991[5][1]
  • od 2022: ABN AMRO Open, titulární partner banka ABN AMRO[5]

Přehled finále

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok vítěz finalista výsledek
1974Nizozemsko Tom OkkerUSA Tom Gorman3–6, 7–6(7–2), 6–1
1975USA Arthur AsheNizozemsko Tom Okker3–6, 6–2, 6–4
1976USA Arthur Ashe (2)USA Robert Lutz6–3, 6–3
1977USA Dick StocktonRumunská socialistická republika Ilie Năstase2–6, 6–3, 6–3
1978USA Jimmy ConnorsMexiko Raúl Ramírez7–5, 7–5
1979Švédsko Björn BorgUSA John McEnroe6–4, 6–2
1980Švýcarsko Heinz GünthardtUSA Gene Mayer6–2, 6–4
1981USA Jimmy Connors (2)USA Gene Mayer6–1, 2–6, 6–2
1982Argentina Guillermo VilasUSA Jimmy Connors0–6, 6–2, 6–4
1983USA Gene MayerArgentina Guillermo Vilas6–1, 7–6
1984bez vítězeČeskoslovensko Ivan Lendl a
USA Jimmy Connors		6–0, 1–0přerušeno
1985Československo Miloslav MečířŠvýcarsko Jakob Hlasek6–1, 6–2
1986Švédsko Joakim NyströmŠvédsko Anders Järryd6–0, 6–3
1987Švédsko Stefan EdbergUSA John McEnroe3–6, 6–3, 6–1
1988Švédsko Stefan Edberg (2)Československo Miloslav Mečíř7–6, 6–2
1989Švýcarsko Jakob HlasekŠvédsko Anders Järryd6–1, 7–5
1990USA Brad GilbertŠvédsko Jonas Svensson6–1, 6–3
1991Itálie Omar CamporeseČeskoslovensko Ivan Lendl3–6, 7–6(7–4), 7–6(7–4)
1992Německo Boris BeckerRusko Alexandr Volkov7–6(11–9), 4–6, 6–2
1993Švédsko Anders JärrydČesko Karel Nováček6–3, 7–5
1994Německo Michael StichJižní Afrika Wayne Ferreira4–6, 6–3, 6–0
1995Nizozemsko Richard KrajicekNizozemsko Paul Haarhuis7–6(7–5), 6–4
1996Chorvatsko Goran IvaniševićRusko Jevgenij Kafelnikov6–4, 3–6, 6–3
1997Nizozemsko Richard Krajicek (2)Česko Daniel Vacek7–6(7–4), 7–6(7–5)
1998Nizozemsko Jan SiemerinkŠvédsko Thomas Johansson7–6(7–2), 6–2
1999Rusko Jevgenij KafelnikovSpojené království Tim Henman6–2, 7–6(7–3)
2000Francie Cédric PiolineSpojené království Tim Henman6–7(3–7), 6–4, 7–6(7–4)
2001Francie Nicolas EscudéŠvýcarsko Roger Federer7–5, 3–6, 7–6(7–5)
2002Francie Nicolas Escudé (2)Spojené království Tim Henman3–6, 7–6(9–7), 6–4
2003Bělorusko Max MirnyjNizozemsko Raemon Sluiter7–6(7–3), 6–4
2004Austrálie Lleyton HewittŠpanělsko Juan Carlos Ferrero6–7(1–7), 7–5, 6–4
2005Švýcarsko Roger FedererChorvatsko Ivan Ljubičić5–7, 7–5, 7–6(7–5)
2006Česko Radek ŠtěpánekBelgie Christophe Rochus6–0, 6–3
2007Rusko Michail JužnyjChorvatsko Ivan Ljubičić6–2, 6–4
2008Francie Michaël LlodraŠvédsko Robin Söderling6–7(3–7), 6–3, 7–6(7–4)
2009Spojené království Andy MurrayŠpanělsko Rafael Nadal6–3, 4–6, 6–0
2010Švédsko Robin SöderlingRusko Michail Južnyj6–4, 2–0skreč
2011Švédsko Robin Söderling (2)Francie Jo-Wilfried Tsonga6–3, 3–6, 6–3
2012Švýcarsko Roger Federer (2)Argentina Juan Martín del Potro6–1, 6–4
2013Argentina Juan Martín del PotroFrancie Julien Benneteau7–6(7–2), 6–3
2014Česko Tomáš BerdychChorvatsko Marin Čilić6–4, 6–2
2015Švýcarsko Stan WawrinkaČesko Tomáš Berdych4–6, 6–3, 6–4
2016Slovensko Martin KližanFrancie Gaël Monfils6–7(1–7), 6–3, 6–1
2017Francie Jo-Wilfried TsongaBelgie David Goffin4–6, 6–4, 6–1
2018Švýcarsko Roger Federer (3)Bulharsko Grigor Dimitrov6–2, 6–2
2019Francie Gaël MonfilsŠvýcarsko Stan Wawrinka6–3, 1–6, 6–2
2020Francie Gaël Monfils (2)Kanada Félix Auger-Aliassime6–2, 6–4
2021Rusko Andrej RubljovMaďarsko Márton Fucsovics7–6(7–4), 6–4
2022Kanada Félix Auger-AliassimeŘecko Stefanos Tsitsipas6–4, 6–2
2023  Daniil MedveděvItálie Jannik Sinner5–7, 6–2, 6–2
2024Itálie Jannik SinnerAustrálie Alex de Minaur7–5, 6–4
2025Španělsko Carlos AlcarazAustrálie Alex de Minaur6–4, 3–6, 6–2
2026Austrálie Alex de MinaurKanada Félix Auger-Aliassime6–3, 6–2

Čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok vítězové finalisté výsledek
1974Jižní Afrika Bob Hewitt
Jižní Afrika Frew McMillan		Francie Pierre Barthès
Rumunsko Ilie Năstase		3–6, 6–4, 6–3
1975Jižní Afrika Bob Hewitt (2)
Jižní Afrika Frew McMillan (2)		Španělsko José Higueras
Maďarsko Balázs Taróczy		6–2, 6–2
1976Austrálie Rod Laver
Jižní Afrika Frew McMillan (3)		USA Arthur Ashe
Nizozemsko Tom Okker		6–1, 6–7(4–7), 7–6(7–5)
1977Polsko Wojciech Fibak
Nizozemsko Tom Okker		Indie Vidžaj Amritraž
USA Dick Stockton		6–4, 6–4
1978USA Fred McNair
Mexiko Raúl Ramírez		USA Robert Lutz
USA Stan Smith		6–2, 6–3
1979USA Peter Fleming
USA John McEnroe		Švýcarsko Heinz Günthardt
Jižní Afrika Bernard Mitton		6–4, 6–4
1980Indie Vidžaj Amritraž
USA Stan Smith		USA Bill Scanlon
USA Brian Teacher		6–4, 6–3
1981USA Fritz Buehning
USA Ferdi Taygan		USA Gene Mayer
USA Sandy Mayer		7–6, 1–6, 6–4
1982Austrálie Mark Edmondson
USA Sherwood Stewart		USA Fritz Buehning
Jižní Afrika Kevin Curren		7–5, 6–2
1983USA Fritz Buehning (2)
USA Tom Gullikson		USA Peter Fleming
Československo Pavel Složil		7–6, 4–6, 7–6
1984Jižní Afrika Kevin Curren
Polsko Wojciech Fibak (2)		USA Fritz Buehning
USA Ferdi Taygan		6–4, 6–4
1985Československo Tomáš Šmíd
Československo Pavel Složil		USA Vitas Gerulaitis
Austrálie Paul McNamee		6–4, 6–4
1986Švédsko Stefan Edberg
Jugoslávie Slobodan Živojinović		Polsko Wojciech Fibak
USA Matt Mitchell		2–6, 6–3, 6–2
1987Švédsko Stefan Edberg (2)
Švédsko Anders Järryd		USA Chip Hooper
USA Mike Leach		3–6, 6–3, 6–4
1988Německo Patrik Kühnen
Německo Tore Meinecke		Švédsko Magnus Gustafsson
Itálie Diego Nargiso		7–6, 7–6
1989Československo Miloslav Mečíř
Československo Milan Šrejber		Švédsko Jan Gunnarsson
Švédsko Magnus Gustafsson		7–6, 6–0
1990Mexiko Leonardo Lavalle
Mexiko Jorge Lozano		Itálie Diego Nargiso
Venezuela Nicolás Pereira		6–3, 7–6
1991USA Patrick Galbraith
Švédsko Anders Järryd (2)		USA Steve DeVries
Austrálie David Macpherson		7–6, 6–2
1992Německo Marc-Kevin Goellner
Německo David Prinosil		Nizozemsko Paul Haarhuis
Nizozemsko Mark Koevermans		6–2, 6–7, 7–6
1993Švédsko Henrik Holm
Švédsko Anders Järryd (3)		Jižní Afrika David Adams
Rusko Andrej Olchovskij		6–4, 7–6
1994Spojené království Jeremy Bates
Švédsko Jonas Björkman		Nizozemsko Jacco Eltingh
Nizozemsko Paul Haarhuis		6–4, 6–1
1995Česko Martin Damm
Švédsko Anders Järryd (4)		Španělsko Tomás Carbonell
Španělsko Francisco Roig		6–3, 6–2
1996Jižní Afrika David Adams
Jižní Afrika Marius Barnard		Nizozemsko Hendrik Jan Davids
Česko Cyril Suk		6–3, 5–7, 7–6
1997Nizozemsko Jacco Eltingh
Nizozemsko Paul Haarhuis		Belgie Libor Pimek
Jižní Afrika Byron Talbot		7–6(7–5), 6–4
1998Nizozemsko Jacco Eltingh (2)
Nizozemsko Paul Haarhuis (2)		Spojené království Neil Broad
Jižní Afrika Piet Norval		7–6, 6–3
1999Jižní Afrika David Adams (2)
Jižní Afrika John-Laffnie de Jager		Spojené království Neil Broad
Austrálie Peter Tramacchi		6–7(5–7), 6–3, 6–4
2000Jižní Afrika David Adams (3)
Jižní Afrika John-Laffnie de Jager (2)		Spojené království Tim Henman
Rusko Jevgenij Kafelnikov		5–7, 6–2, 6–3
2001Švédsko Jonas Björkman (2)
Švýcarsko Roger Federer		Česko Petr Pála
Česko Pavel Vízner		6–3, 6–0
2002Švýcarsko Roger Federer (2)
Bělorusko Max Mirnyj		Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor		4–6, 6–3, [10–4]
2003Austrálie Wayne Arthurs
Austrálie Paul Hanley		Švýcarsko Roger Federer
Bělorusko Max Mirnyj		7–6(7–4), 6–2
2004Austrálie Paul Hanley (2)
Česko Radek Štěpánek		Izrael Jonatan Erlich
Izrael Andy Ram		5–7, 7–6(7–5), 7–5
2005Izrael Jonatan Erlich
Izrael Andy Ram		Česko Cyril Suk
Česko Pavel Vízner		6–4, 4–6, 6–3
2006Austrálie Paul Hanley (3)
Zimbabwe Kevin Ullyett		Izrael Jonatan Erlich
Izrael Andy Ram		7–6(7–4), 7–6(7–2)
2007Česko Martin Damm (2)
Indie Leander Paes		Rumunsko Andrei Pavel
Německo Alexander Waske		6–3, 6–7(5–7), [10–7]
2008Česko Tomáš Berdych
Rusko Dmitrij Tursunov		Německo Philipp Kohlschreiber
Rusko Michail Južnyj		7–5, 3–6, [10–7]
2009Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić		Česko Lukáš Dlouhý
Indie Leander Paes		6–2, 7–5
2010Kanada Daniel Nestor (2)
Srbsko Nenad Zimonjić (2)		Švédsko Simon Aspelin
Austrálie Paul Hanley		6–4, 4–6, [10–7]
2011Rakousko Jürgen Melzer
Německo Philipp Petzschner		Francie Michaël Llodra
Srbsko Nenad Zimonjić		6–4, 3–6, [10–5]
2012Francie Michaël Llodra
Srbsko Nenad Zimonjić (3)		Švédsko Robert Lindstedt
Rumunsko Horia Tecău		4–6, 7–5, [16–14]
2013Švédsko Robert Lindstedt
Srbsko Nenad Zimonjić (4)		Nizozemsko Thiemo de Bakker
Nizozemsko Jesse Huta Galung		5–7, 6–3, [10–8]
2014Francie Michaël Llodra (2)
Francie Nicolas Mahut		Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău		6–2, 7–6(7–4)
2015Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău		Spojené království Jamie Murray
Austrálie John Peers		3–6, 6–3, [10–8]
2016Francie Nicolas Mahut (2)
Kanada Vasek Pospisil		Německo Philipp Petzschner
Rakousko Alexander Peya		7–6(7–2), 6–4
2017Chorvatsko Ivan Dodig
Španělsko Marcel Granollers		Nizozemsko Wesley Koolhof
Nizozemsko Matwé Middelkoop		7–6(7–5), 6–3
2018Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut (3)		Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić		2–6, 6–2, [10–7]
2019Francie Jérémy Chardy
Finsko Henri Kontinen		Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău		7–6(7–5), 7–6(7–4)
2020Francie Pierre-Hugues Herbert (2)
Francie Nicolas Mahut (4)		Finsko Henri Kontinen
Německo Jan-Lennard Struff		7–6(7–5), 4–6, [10–7]
2021Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić		Německo Kevin Krawietz
Rumunsko Horia Tecău		7–6(9–7), 6–2
2022Nizozemsko Robin Haase
Nizozemsko Matwé Middelkoop		Jižní Afrika Lloyd Harris
Německo Tim Pütz		4–6, 7–6(7–5), [10–5]
2023Chorvatsko Ivan Dodig (2)
USA Austin Krajicek		Indie Rohan Bopanna
Austrálie Matthew Ebden		7–6(7–5), 2–6, [12–10]
2024Nizozemsko Wesley Koolhof
Chorvatsko Nikola Mektić		Nizozemsko Robin Haase
Nizozemsko Botic van de Zandschulp		6–3, 7–5
2025Itálie Simone Bolelli
Itálie Andrea Vavassori		Belgie Sander Gillé
Polsko Jan Zieliński		6–2, 4–6, [10–6]
2026Itálie Simone Bolelli (2)
Itálie Andrea Vavassori (2)		Čínská Tchaj-pej Ray Ho
Německo Hendrik Jebens		6–3, 6–4

Rekordy

[editovat | editovat zdroj]
Dvouhra[2]
Rekorddržitelé rekordu
Nejvíce titulů 3 Švýcarsko Roger Federer
Nejvíce vyhraných zápasů 28 Švýcarsko Roger Federer
Nejmladší vítěz 20 let Československo Miloslav Mečíř (1985)
Nejstarší vítěz 36 let Švýcarsko Roger Federer (2018)
Nejvýše postavený vítěz 1. ATP USA Jimmy Connors (1978)
Švýcarsko Roger Federer (2005)
Nejníže postavený vítěz 156. ATP Švédsko Anders Järryd (1993)
Čtyřhra
Nejvíce titulů4Švédsko Anders Järryd
Srbsko Nenad Zimonjić

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rotterdam Open na anglické Wikipedii.

  1. 1 2 3 4 5 ABN AMRO Open 2026: Draws, Dates, History & All You Need To Know. ATP Tour, Inc. [online]. 2026-02-03 [cit. 2026-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
  2. 1 2 3 4 5 ABN AMRO OPEN ATP MEDIA NOTES | PREVIEW & DAY 1 – MONDAY 9 FEBRUARY 2026 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2026-02-09 [cit. 2026-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
  3. 1 2 3 50th ABN AMRO Open - History. www.abnamro-open.nl [online]. [cit. 2023-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-07. (anglicky)
  4. ↑ Bomb Scare Ends Rotterdam Final. The New York Times [online]. 1984-03-19 [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky)
  5. 1 2 3 ABN AMRO Open, Rotterdam - ATP Tournaments. Kapitola tournament names in previous years. www.grandslamhistory.com [online]. Grand Slam History, 2026 [cit. 2026-04-03]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rotterdam_Open&oldid=25790187“