Přeskočit na obsah

Mastaba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Struktura mastaby

Mastaba je nadzemní stavba z cihel, která byla používána jako hrobka vládnoucích vrstev ve starověkém Egyptě. Tento typ hrobek se začal používat během období Nakády II (kolem 3400 př. n. l.). Název pochází z egyptsko-arabského slova pro lavici. Tvarem připomíná nízký komolý čtyřboký jehlan. Hrobka byla jakousi kopií pozemského obydlí zemřelého. Podle egyptské teorie smrti v ní měly být vytvořeny podmínky pro pokračování života na věčnosti. Do mastaby se ukládaly pohřební dary, často do komplexu místností. Pohřeb byl uložen pod zemí v prostorách, jejichž stěny mohly být obloženy rohožemi nebo zpevněny dřevěnými deskami.

Archaické pohřebiště v Sakkáře tvoří královské hrobky 1. dynastie ve tvaru velkých mastab, některé s bohatou reliéfní výzdobou. Používaly se v nich pohřební komory obložené dřevem nebo dřevěné rakve, které nahradily pokrývku těla z rohoží.[1] Mezi významné mastaby úředníků patří Mererukova mastaba, Kagemniho mastaba, Cejova mastaba a Ptahotepova mastaba.

Z mastaby se později vyvinuly stupňovité pyramidy. První kamenná pyramida (stupňovitá pyramida v Sakkáře krále Džosera) byla původně navržena jako hrobka typu mastaby, na kterou později stavitel navršil několik postupně zmenšujících se stupňů. Každý stupeň opět připomíná mastabu. Během 3. dynastie se královské hrobky začaly stavět ve tvaru pyramid, zatímco mastaby nadále existovaly jako soukromé hrobky pro příslušníky vyšších společenských vrstev. Jednou z největších nekrálovských hrobek v Egyptě je Ptahšepsesova mastaba v Abúsíru s půdorysem 30x40m a výškou až 8 m. Na jejím odkrytí se významně podílely expedice československého egyptologického ústavu v letech 1960–1974. [2]

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Termín mastaba pochází z arabského slova označujícího „lavici z bláta“. Při pohledu z dálky se mastaba svojí plochou střechou lavici opravdu podobá. Historici se domnívají, že Egypťané se inspirovali architekturou z Mezopotámie, neboť ve stejné době budovali podobné stavby.

Nadzemní konstrukce mastaby je obdélníkového tvaru s vnitřními šikmými stranami a plochou střechou. Vnější stavební materiály byly zpočátku cihly vyrobené ze sluncem vysušeného bahna snadno dostupného z řeky Nil. Dokonce i po tom, co se začaly používat odolnější materiály (jako například kámen) byla většina i nadále stavěna z hliněných cihel – vepřovic. Mastaby jako jsou například ty v Sakkáře byly často stavěny z vápence. Mastaby byly obdélníkového půdorysu, často až čtyřikrát delší než široké a mnohé dosahovaly výšky nejméně 10 metrů. Byly orientovány severojižním směrem, což bylo podle Egypťanů nezbytné pro přístup do posmrtného života. Střechy mastab byly z lamelového dřeva nebo vápencových desek se světlíky osvětlujícími hrobku. Nadzemní stavba v sobě uchovávala prostor pro malou obětní kapličku s falešnými dveřmi, které byly považovány za symbolickou bránu na onen svět. Kladly se před ně obětní dary. Kněží a rodinní příslušníci pro duši zemřelého neboli ba přinášeli jídlo, nápoje a různé předměty, které měly pro zesnulého existovat i v posmrtném životě. Vedle se nacházela uzavřená místnost zvaná serdab, v níž byla umístěna socha zesnulého, která byla ukryta ve zdivu pro jeho ochranu. Vysoko ve stěnách serdabu byly malé otvory, které umožňovaly zesnulému opustit a vrátit se do těla (představovaného sochou); starověcí Egypťané věřili, že se ba musí do svého těla vrátit, jinak zemře. Serdab mohl také obsahovat nápisy, jako například závěť a pohřební kult majitele. Později byly nadzemní části mastaby členěny na více místností určených pro uložení pohřební výbavy.

Pohřební komory byly vytesány hluboko do skalního podloží a byly obloženy dřevem. Vedly k nim hluboké šachty. V komoře byl uložen kamenný sarkofág s mumií majitele hrobky a jeho pohřební výbava. Po uložení těla do pohřební komory byla šachta uzavřena a zapečetěna.

Mastaby byly bohatě zdobené, a to především malbami na stěnách i stropech a rytinami představující přírodní prvky. Vzhledem k duchovnímu významu barvy bylo vhodnější postavit mastaby z bílého vápence. Pokud však nebyl k dispozici, byl namísto toho použit žlutý vápenec nebo hliněné cihly, které byly poté obíleny a omítnuty. Mastaby pro královské rodiny měly obzvlášť extravagantní exteriér, který měl svým vzhledem připomínat palác.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mastaba na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Rosalie Davidová: Náboženství a magie starověkého Egypta, ISBN 80-7341-698-0
  2. ↑ BALÍK, Michael; VACHALA, Břetislav; MACEK, Karel. Mastaba. Praha: Grada, 2002. Dostupné online. ISBN 80-247-0070-0. S. 10.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mastaba&oldid=25897457“