Luck
| Luck Луцьк | |
|---|---|
Památky a panorama města Luck | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°44′52″ s. š., 25°19′28″ v. d. |
| Nadmořská výška | 181 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) |
| Stát | |
| Oblast | Volyňská |
| Rajón | Lucký |
Luck | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 72 km² |
| Počet obyvatel | 220 986 (2022) |
| Etnické složení | Ukrajinci |
| Náboženské složení | pravoslavné křesťanství, částečně též řecké a římské katolictví |
| Správa | |
| Starosta | Ihor Ihorovyč Poliščuk |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +380 332 |
| PSČ | 43000-499 |
| Označení vozidel | AC a КС / 03 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luck (ukrajinsky Луцьк, polsky Łuck, rusky Луцк, latinsky Luceoria) je město ležící v západní části Ukrajiny na řece Styr, na historickém území Volyně. Je hlavním městem Volyňské oblasti a jedním z mála rostoucích ukrajinských měst; roku 2007 zde žilo 206 500 obyvatel, v roce 2022 zde žilo přibližně 221 tisíc obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Středověk
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o hradišti je z roku 1085, kdy se v Ipatěvském letopisu označuje jménem "Lučesk" (česky "Světlem zářící") a lokací ve Volyňském knížectví. Osada vyrostla kolem dřevěné pevnosti s dubovou palisádou, patřící zdejší větvi rodu Rurikovců. Od roku 1154 byl centrem vlastního knížectví. Během mongolské invaze v roce 1240 Luck dobyli Mongolové, pevnost však nezničili. Poté se Luck stal součástí Knížectví Haličsko-Vladimirského. Od roku 1288 bylo městem a sídlem volyňské eparchie pravoslavné církve. V roce 1349 napadlo město polské vojsko krále Kazimíra Velikého, nezískalo je však nadlouho. V letech 1303–1596 patřil Luck k haličskému (galicijskému) biskupství.
K Litevskému velkoknížectví patřil Luck od smrti knížete Švidrigaila v roce 1452. Pod vládou Jagellonců v Polsko-litevské unii město přijalo magdeburské právo, rozvíjelo se hospodářství, kultura i náboženství. Koncem 15. století měl Luck 19 pravoslavných a 2 římskokatolické kostely a nazýval se volyňským Římem.
1596–1795
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1596 přešel Luck pod Polské království jako sídlo volyňského velkovévodství. Zdejší kněží působili pod Brestlitevskou unií a po sporech s brestským biskupem v letech 1623 až 1721 vytvořili vlastní biskupství bez reálné moci v oblasti. Roku 1624 zde řeholnice z Lublinu založily ženský klášter sv. Brigity řádu Vykupitele. V polovině 17. století mělo město 50 tisíc obyvatel. Zdecimovali je kozáci při povstání Bohdana Chmelnyckého, roku 1648 pod vedením hejtmana Kolodka město vyplenili a vypálili.
1795–1939
[editovat | editovat zdroj]V důsledku trojího dělení Polska byl roku 1795 Luck přičleněn k Ruskému impériu. Během první světové války dobyl město rakouský oddíl arcivévody Ferdinanda Josefa. Podle dohod Brest-litevského míru 7. února 1918 Luck obsadili Němci a 22. února 1918 jej předali armádě Ukrajinské lidové republiky pod velením Symona Petljury. Během polsko-sovětské války Luck 5. května 1919 dobyly polské jednotky pod velením generála Alexandra Karnického. Po Rižské mírové smlouvě v roce 1921 se Luck stal součástí Druhé polské republiky a opět hlavním městem volyňského vojvodství. Železniční spojení města Lucku z Kiverci, které existovalo od roku 1890, Poláci rozšířili o trať do Lvova. Rozvíjel se průmysl a budování infrastruktury města.
Podle sčítání obyvatel z 1. ledna 1939 měl Luck 39 000 obyvatel, z toho 17 500 Židů a 13 500 Poláků. Naopak okolí obývali převážně Ukrajinci: z 316 970 venkovských obyvatel bylo 59 % Ukrajinců, 19,5 % Poláků a 14 % Židů. Ve 42 vesnicích žilo asi 23 000 Čechů a volyňských Němců.
1939–1991
[editovat | editovat zdroj]Při sovětské okupaci východního Polska na podzim 1939 byl Luck dobyt Rudou armádou a připojen k Ukrajinské SSR. Mnoho továren bylo rozebráno a převezeno do Sovětského svazu. Asi 10 000 obyvatel, většinou Poláků, bylo deportováno do pracovních táborů nebo uvězněno NKVD. Nacisté obsadili Luck krátce po vyhlášení války v červnu 1941 a ihned deportovali židovské obyvatele do koncentračních táborů. K Němcům se přidali ozbrojené oddíly ukrajinských nacionalistů UPA. Dne 2. července 1941 bylo ve zdech zdejšího hradu zavražděno 1 160 Židů.[1]
V roce 1944 město osvobodila Rudá armáda a opět je připojila k SSSR. V roce 1991 se Volyň stala součástí nezávislé Ukrajiny.
Čeští krajané
[editovat | editovat zdroj]Češi do Lucku přesídlili během 19. století a vytvořili vlastní komunitu s národními tradicemi. Dosud zde působí krajanský spolek volyňských Čechů. Také je dodnes provozován pivovar Zeman, založený Čechem Václavem Zemanem, který přijel na Volyň v roce 1869.
Lucká městská územní hromada
[editovat | editovat zdroj]Lucká městská územní hromada (ukrajinsky Луцька міська територіальна громада) je městská hromada s administrativním centrem v Lucku.[2] V roce 2026 v ní žilo 239 652 obyvatel.[2] V této hromadě je město Luck, městys Rokyni (Рокині) a tato sídla:
| Název | Ukrajinsky | Polsky |
|---|---|---|
| Boholjuby | Боголюби | Bogoluby |
| Bohušivka | Богушівка | Boguszówka |
| Bryšče | Брище | Bryszcze |
| Bukiv | Буків | Buków |
| Dačne | Дачне | Chwojka |
| Horodok | Городок | Gródek |
| Ivančyci | Іванчиці | Iwanczyce |
| Klepačiv | Клепачів | Klepaczów |
| Kňahynynok | Княгининок | Kniahininek |
| Kulčyn | Кульчин | Kulczyn |
| Lypljany | Липляни | Liplany |
| Motašivka | Моташівка | Matoszówka |
| Myluši | Милуші | Miłusze |
| Mylušyn | Милушин | Miłusze |
| Nebižka | Небіжка | Niebóżka |
| Ochotyn | Охотин | Ochocin |
| Oderady | Одеради | Oderady |
| Oleksandrivka | Олександрівка | Aleksandrówka |
| Ozdeniž | Озденіж | Ozdeniż |
| Ozerce | Озерце | Jeziorko |
| Prylucke | Прилуцьке | Pryłućke |
| Saborol | Забороль | Zaborol |
| Sapohove | Сапогове | Sapohów |
| Somaky | Сьомаки | Berezie |
| Syrnyky | Сирники | Serniki |
| Šepel | Шепель | Szepel, Szepiel |
| Tarasove | Тарасове | Bogolubska Ferma |
| Velykyj Omeljanyk | Великий Омеляник | Wielki Omelanik |
| Vsevolodivka | Всеволодівка | Wsiewołodówka |
| Zabolotci | Заболотці | Zabłotce |
| Žabka | Жабка | Żabka |
| Žydyčyn | Жидичин | Żydyczyn |
| Zmijinec | Зміїнець | Zmieniniec |
Památky
[editovat | editovat zdroj]
- Lucký hrad (Lubartův hrad) – cihlová stavba na kamenných základech, na půdorysu nepravidelného trojúhelníka se třemi hranolovými věžemi v nárožích, dal jej zbudovat kníže Lubart ve 14. století na místě hradiště z 11.-12. století s kostelem, jež byly zjištěny archeologickým výzkumem uvnitř dvora a jsou přístupné v zastřešeném pavilonu.
- Římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla – trojlodní barokní bazilika
- Klášter sv. Brigity – založen roku 1624, přestavěn po požáru, dochovala se budova konventu s kaplí, od roku 1960 slouží jako muzeum, od roku 1990 v jedné části opět založen klášter.
- Kostel Nejsv. Trojice ukrajinské pravoslavné církve, kyjevské eparchie
- Luteránský kostel z 19. století
- Velká synagoga – stavba z roku 1628, za druhé světové války pobořena (zničeny k ní přiléhající domy), v 70. letech opět dostavěna
- Budova Volyňské národní univerzity
- Budova pivovaru Zeman
- Muzea: Historické muzeum, Muzeum lékárny
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Peter Bondra – slovenský hokejista
- Natalena Koroleva – ukrajinská spisovatelka a překladatelka
- Boris Ignatovič – sovětský fotograf
- Florian Siwicki – polský politik a generál
- Anatolij Tymoščuk – ukrajinský fotbalista
- Oksana Zabužko – ukrajinská spisovatelka a publicistka
- Iryna Zahladko – ukrajinská básnířka
- Světlana Zacharovová – ruská baletka, současná první sólistka Velkého divadla v Moskvě
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Vstupní křídlo luckého hradu
- Kostel Nejsv.Trojice
- Klášter sv. Brigity
- Luteránský kostel
- Velká synagoga
- Volyňská univerzita
- Muzeum lékárny
- Jedna ze starých budov pivovaru Zeman
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Луцька міська територіальна громада na ukrajinské Wikipedii a Luzk na německé Wikipedii.
- ↑ The Shoah in Ukraine: history, testimony, memorialization. Příprava vydání Ray Brandon, Wendy Lower, United States Holocaust Memorial Museum. 1st paperback edition. vyd. Bloomington Indianapolis: Indiana University Press, 2008. 378 s. Dostupné online. ISBN 978-0-253-35084-8, ISBN 978-0-253-22268-8. S. 92.
- 1 2 Луцька міська громада - Волинська область,. gromada.info [online]. [cit. 2026-04-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luck na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (ukrajinsky)
- VisitLutsk.com – Oficiální turistický průvodce (anglicky)
