Luck

Luck ; Луцьк
	Památky a panorama města Luck
	; Znak ; Vlajka
Poloha
Souřadnice	50°44′52″ s. š., 25°19′28″ v. d.
Nadmořská výška	181 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas)
Stát	Ukrajina
Oblast	Volyňská
Rajón	Lucký
	Luck
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	72 km²
Počet obyvatel	220 986 (2022)
Etnické složení	Ukrajinci
Náboženské složení	pravoslavné křesťanství, částečně též řecké a římské katolictví
Správa
Starosta	Ihor Ihorovyč Poliščuk
Oficiální web	www.lutskrada.gov.ua
Telefonní předvolba	+380 332
PSČ	43000-499
Označení vozidel	AC a КС / 03
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luck (ukrajinsky Луцьк, polsky Łuck, rusky Луцк, latinsky Luceoria) je město ležící v západní části Ukrajiny na řece Styr, na historickém území Volyně. Je hlavním městem Volyňské oblasti a jedním z mála rostoucích ukrajinských měst; roku 2007 zde žilo 206 500 obyvatel, v roce 2022 zde žilo přibližně 221 tisíc obyvatel.

Historie

Středověk

První písemná zmínka o hradišti je z roku 1085, kdy se v Ipatěvském letopisu označuje jménem "Lučesk" (česky "Světlem zářící") a lokací ve Volyňském knížectví. Osada vyrostla kolem dřevěné pevnosti s dubovou palisádou, patřící zdejší větvi rodu Rurikovců. Od roku 1154 byl centrem vlastního knížectví. Během mongolské invaze v roce 1240 Luck dobyli Mongolové, pevnost však nezničili. Poté se Luck stal součástí Knížectví Haličsko-Vladimirského. Od roku 1288 bylo městem a sídlem volyňské eparchie pravoslavné církve. V roce 1349 napadlo město polské vojsko krále Kazimíra Velikého, nezískalo je však nadlouho. V letech 1303–1596 patřil Luck k haličskému (galicijskému) biskupství.

K Litevskému velkoknížectví patřil Luck od smrti knížete Švidrigaila v roce 1452. Pod vládou Jagellonců v Polsko-litevské unii město přijalo magdeburské právo, rozvíjelo se hospodářství, kultura i náboženství. Koncem 15. století měl Luck 19 pravoslavných a 2 římskokatolické kostely a nazýval se volyňským Římem.

1596–1795

Od roku 1596 přešel Luck pod Polské království jako sídlo volyňského velkovévodství. Zdejší kněží působili pod Brestlitevskou unií a po sporech s brestským biskupem v letech 1623 až 1721 vytvořili vlastní biskupství bez reálné moci v oblasti. Roku 1624 zde řeholnice z Lublinu založily ženský klášter sv. Brigity řádu Vykupitele. V polovině 17. století mělo město 50 tisíc obyvatel. Zdecimovali je kozáci při povstání Bohdana Chmelnyckého, roku 1648 pod vedením hejtmana Kolodka město vyplenili a vypálili.

1795–1939

V důsledku trojího dělení Polska byl roku 1795 Luck přičleněn k Ruskému impériu. Během první světové války dobyl město rakouský oddíl arcivévody Ferdinanda Josefa. Podle dohod Brest-litevského míru 7. února 1918 Luck obsadili Němci a 22. února 1918 jej předali armádě Ukrajinské lidové republiky pod velením Symona Petljury. Během polsko-sovětské války Luck 5. května 1919 dobyly polské jednotky pod velením generála Alexandra Karnického. Po Rižské mírové smlouvě v roce 1921 se Luck stal součástí Druhé polské republiky a opět hlavním městem volyňského vojvodství. Železniční spojení města Lucku z Kiverci, které existovalo od roku 1890, Poláci rozšířili o trať do Lvova. Rozvíjel se průmysl a budování infrastruktury města.

Podle sčítání obyvatel z 1. ledna 1939 měl Luck 39 000 obyvatel, z toho 17 500 Židů a 13 500 Poláků. Naopak okolí obývali převážně Ukrajinci: z 316 970 venkovských obyvatel bylo 59 % Ukrajinců, 19,5 % Poláků a 14 % Židů. Ve 42 vesnicích žilo asi 23 000 Čechů a volyňských Němců.

1939–1991

Při sovětské okupaci východního Polska na podzim 1939 byl Luck dobyt Rudou armádou a připojen k Ukrajinské SSR. Mnoho továren bylo rozebráno a převezeno do Sovětského svazu. Asi 10 000 obyvatel, většinou Poláků, bylo deportováno do pracovních táborů nebo uvězněno NKVD. Nacisté obsadili Luck krátce po vyhlášení války v červnu 1941 a ihned deportovali židovské obyvatele do koncentračních táborů. K Němcům se přidali ozbrojené oddíly ukrajinských nacionalistů UPA. Dne 2. července 1941 bylo ve zdech zdejšího hradu zavražděno 1 160 Židů.^[1]

V roce 1944 město osvobodila Rudá armáda a opět je připojila k SSSR. V roce 1991 se Volyň stala součástí nezávislé Ukrajiny.

Čeští krajané

Češi do Lucku přesídlili během 19. století a vytvořili vlastní komunitu s národními tradicemi. Dosud zde působí krajanský spolek volyňských Čechů. Také je dodnes provozován pivovar Zeman, založený Čechem Václavem Zemanem, který přijel na Volyň v roce 1869.

Lucká městská územní hromada

Lucká městská územní hromada (ukrajinsky Луцька міська територіальна громада) je městská hromada s administrativním centrem v Lucku.^[2] V roce 2026 v ní žilo 239 652 obyvatel.^[2] V této hromadě je město Luck, městys Rokyni (Рокині) a tato sídla:

Název	Ukrajinsky	Polsky
Boholjuby	Боголюби	Bogoluby
Bohušivka	Богушівка	Boguszówka
Bryšče	Брище	Bryszcze
Bukiv	Буків	Buków
Dačne	Дачне	Chwojka
Horodok	Городок	Gródek
Ivančyci	Іванчиці	Iwanczyce
Klepačiv	Клепачів	Klepaczów
Kňahynynok	Княгининок	Kniahininek
Kulčyn	Кульчин	Kulczyn
Lypljany	Липляни	Liplany
Motašivka	Моташівка	Matoszówka
Myluši	Милуші	Miłusze
Mylušyn	Милушин	Miłusze
Nebižka	Небіжка	Niebóżka
Ochotyn	Охотин	Ochocin
Oderady	Одеради	Oderady
Oleksandrivka	Олександрівка	Aleksandrówka
Ozdeniž	Озденіж	Ozdeniż
Ozerce	Озерце	Jeziorko
Prylucke	Прилуцьке	Pryłućke
Saborol	Забороль	Zaborol
Sapohove	Сапогове	Sapohów
Somaky	Сьомаки	Berezie
Syrnyky	Сирники	Serniki
Šepel	Шепель	Szepel, Szepiel
Tarasove	Тарасове	Bogolubska Ferma
Velykyj Omeljanyk	Великий Омеляник	Wielki Omelanik
Vsevolodivka	Всеволодівка	Wsiewołodówka
Zabolotci	Заболотці	Zabłotce
Žabka	Жабка	Żabka
Žydyčyn	Жидичин	Żydyczyn
Zmijinec	Зміїнець	Zmieniniec

Památky

Lucký hrad (Lubartův hrad) – cihlová stavba na kamenných základech, na půdorysu nepravidelného trojúhelníka se třemi hranolovými věžemi v nárožích, dal jej zbudovat kníže Lubart ve 14. století na místě hradiště z 11.-12. století s kostelem, jež byly zjištěny archeologickým výzkumem uvnitř dvora a jsou přístupné v zastřešeném pavilonu.
Římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla – trojlodní barokní bazilika
Klášter sv. Brigity – založen roku 1624, přestavěn po požáru, dochovala se budova konventu s kaplí, od roku 1960 slouží jako muzeum, od roku 1990 v jedné části opět založen klášter.
Kostel Nejsv. Trojice ukrajinské pravoslavné církve, kyjevské eparchie
Luteránský kostel z 19. století
Velká synagoga – stavba z roku 1628, za druhé světové války pobořena (zničeny k ní přiléhající domy), v 70. letech opět dostavěna
Budova Volyňské národní univerzity
Budova pivovaru Zeman
Muzea: Historické muzeum, Muzeum lékárny

Rodáci

Peter Bondra – slovenský hokejista
Natalena Koroleva – ukrajinská spisovatelka a překladatelka
Boris Ignatovič – sovětský fotograf
Florian Siwicki – polský politik a generál
Anatolij Tymoščuk – ukrajinský fotbalista
Oksana Zabužko – ukrajinská spisovatelka a publicistka
Iryna Zahladko – ukrajinská básnířka
Světlana Zacharovová – ruská baletka, současná první sólistka Velkého divadla v Moskvě

Galerie

Vstupní křídlo luckého hradu
Kostel Nejsv.Trojice
Klášter sv. Brigity
Luteránský kostel
Velká synagoga
Volyňská univerzita
Muzeum lékárny
Jedna ze starých budov pivovaru Zeman

Partnerská města

Odkazy

Poznámky

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Луцька міська територіальна громада na ukrajinské Wikipedii a Luzk na německé Wikipedii.

↑ The Shoah in Ukraine: history, testimony, memorialization. Příprava vydání Ray Brandon, Wendy Lower, United States Holocaust Memorial Museum. 1st paperback edition. vyd. Bloomington Indianapolis: Indiana University Press, 2008. 378 s. Dostupné online. ISBN 978-0-253-35084-8, ISBN 978-0-253-22268-8. S. 92.
1 2 Луцька міська громада - Волинська область,. gromada.info [online]. [cit. 2026-04-03]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Luck na Wikimedia Commons
Oficiální stránky (ukrajinsky)
VisitLutsk.com – Oficiální turistický průvodce (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] The Shoah in Ukraine: history, testimony, memorialization. Příprava vydání Ray Brandon, Wendy Lower, United States Holocaust Memorial Museum. 1st paperback edition. vyd. Bloomington Indianapolis: Indiana University Press, 2008. 378 s. Dostupné online. ISBN 978-0-253-35084-8, ISBN 978-0-253-22268-8. S. 92.

[:0-2] 1 2 Луцька міська громада - Волинська область,. gromada.info [online]. [cit. 2026-04-03]. Dostupné online.

[1]

[2]

Volyňská oblast

Rajóny	Kašyrskokamiňský • Kovelský • Lucký • Volodymyrský

Města	Berestečko • Horochiv • Kamiň-Kašyrskyj • Kiverci • Kovel • Ljuboml • Luck • Novovolynsk • Olyka • Rožyšče • Ustyluh • Volodymyr

Městyse	Blahodatne • Cumaň • Dubyšče • Holoby • Holovne • Ivanyči • Kolky • Ljubešiv • Ljublynec • Lokači • Lukiv • Manevyči • Marjanivka • Ratne • Rokyni • Senkevyčivka • Šack • Stara Vyživka • Torčyn • Turijsk • Zaboloťťa

Bývalé rajóny	Horochivský • Ivanyčský • Kiverecký • Lokačský • Ljubešivský • Ljubomlský • Manevyčský • Ratenský • Rožyščský • Starovyživský • Šacký • Turijský

Ukrajina – Україна – (UA)

Oblasti a jejich správní centra	Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck)¹ • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk)¹ • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr)

Autonomní republika a její správní centrum	Autonomní republika Krym (Simferopol)²

Města se zvláštním postavením	Kyjev • Sevastopol²

¹Na části území těchto oblastí platí zákon o zvláštním statusu jednotlivých území v Doněcké a Luhanské oblasti. ²Území anektovaná Ruskou federací jako Republika Krym a federální město Sevastopol.