Přeskočit na obsah

Leopold Stephan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leopold Stephan
Narození1826
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí26. března 1890 (ve věku 63–64 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř a krajinář
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Leopold Stephan (* 1826 Praha26. března 1890 Praha[1]) byl český malíř, žák profesora Maxe Haushofera na pražské Akademii a soukromý učitel malby.

Leopold Stephan vystudoval pražskou Akademii v ateliérech pro figurální malbu Christiana Rubena (1843-1845) a krajinomalbu u nově nastupujícího profesora Maxe Haushofera (1845-1850). Jeho spolužáky byli např. Bedřich Havránek, Vojtěch Brechler, Alois Wolf, Václav Kroupa, Matyáš Wehli, Jan Václav Kautský, Adolf Kratochvíl a možná i mladý student Alois Bubák. Od roku 1850 společně s Janem Václavem Kautským pokračoval ve studiu na Královské pruské akademii v Düsseldorfu u profesora Andrease Achenbacha. Dle L. Vlčkové (2011) měl v Düsseldorfu na jeho tvorbu vliv zejména prof. Johann Wilhelm Schirmer. Následně po studiu strávil nějaký čas v Mnichově a Tyrolsku.

Leopold Stephan byl oblíbeným učitelem kreslení u žáků z vyšších stavů. Často letní prázdninové měsíce trávil na šlechtických statcích, kde si zároveň kreslil skizzy ke svým krajinolmalbám. Ve svém pražském ateliéru dával soukromé lekce krajinomalby např. Václavu Březinovi nebo Lvu Lerchovi.

Byl členem Krasoumné jednoty, se kterou vystavoval v letech 1849–90. Za toto období vytavil celkem 91 děl a 39 bylo úspěšně prodáno (Vlčková, 2011). Dále byl členem Jednoty umělců výtvarných (v l. 1849–50) a Umělecké besedy (v l. 1873-1890). Aktivně působil v rámci penzijního a podpůrného Spolku sv. Lukáše (zal. 1871), jehož členy byli malíři, sochaři a architekti.

V závěru života žil v Bubenči č. 348, nebyl ženat.[2] Zemřel na zástavu srdce po delší nemoci ve Všeobecné nemocnici v Praze. Správcem jeho pozůstalosti byl jeho bratranec pražský katecheta a spisovatel Josef Strasser.

Leopold Stephan byl malíř romantických a pitoreskních krajin s výraznou barevností a dominantní ostrou zelení.[3] Již v průběhu padesátých let si osvojil určité kompoziční a tematické vzorce, které následně kreativně varioval. František Xaver Harlas hodnotí jeho malířský projev následovně (Ottův slovník naučný, 1906): "Stephan byl pokládán svého času za naturalistu, ale vlivy staré školy jsou v jeho malbách stále patrné, projevující se hlavně úpravou krajiny, romatickým nádechem jejím, a zbarvením sice šťavnatým, ale nikoliv přirozeným." Podobného názoru je i Karel Boromejský Mádl při hodnocení výroční výstavy Krasoumné jednoty v Rudolfínu (Národní listy 23. 5, 1885): "Leop. Stephan a Václav Kroupa jsou jako vždy první těžký a nehybný v barvě, druhý málo pružný a přirozený, čehož tím více litujeme, poněvadž oba mají bystré oko pro celkovou krásu bohatého krajinářského obrazu."

Tématem obrazů Leopolda Stephana byly tyrolské hrady, alpské ledovce, jezera v Solné komoře, skalnaté a lesnaté krajiny, přírodní scenérie s hradem, kostelem, při bouři, apod. V Čechách maloval Šumavu nebo Podkrkonoší v okolí Turnova, ale navštívil i Moravu a okolí Trenčína na Slovensku (např. obraz Údolí Váhu u Trenčína z r. 1863). Dle Milana Dospěla (2016) lze v jeho tvorbě nalézt variace obrazů se "stranově obráceným kompozičním řešením", které zároveň využívají obdobného námětu (např. dvojice čápů v obrazech Krajina s čápy z let 1862 a 1867).

Stephanovo dílo bylo za jeho života dobře známé i v Německu. Dle Jana Nerudy (1864): "Leopold Stephan je jediný z českých umělců, kterému již popřáno místa v mnichovské nové Pinakothece...". Krajina z Lovosic byla oficiálním darem českých umělců k příležitosti sňatku korunního prince Rudolfa s belgickou princeznou Stefanií v roce 1881.

Zastoupení ve sbírkách

[editovat | editovat zdroj]
  1. Úmrtí. S. 2. Národní listy [online]. 1890-03-28. S. 2. Dostupné online.
  2. Matrika zemřelých, Bubeneč 1887-1894, snímek 83 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-08-18]. Dostupné online.
  3. e-galerie: Leopold Stephan

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Koníček František, Prahl Roman, Zachař Michael, Klasikové 19. století, Obrazy ze sbírky Karlštejnské a.s., SVU Mánes, Praha 2012.
  • Blažíčková-Horová Naděžda, 19th-Century Art in Bohemia (1790–1910), Painting, Sculpture, decorative arts, National gallery in Prague, 2009.
  • Kotalík Jiří, Alois Bubák a česká krajinomalba 2. poloviny 19. století, 28. výtvarné Hlinecko, 1987.
  • Neruda Jan, Z umělecké výstavy, Hlas, 1864 (in Kritické spisy Jana Nerudy), Praha, Topič, 1011.
  • Vlčková Lucie, Krajinomalba v Praze 1840-1890, disertační práce, FF UK, UDU Praha 2011.
  • Leubnerová Šarka, Maxmilian Haushofer a jeho žáci, katalog, Muzeum a galerie Hlinsko, Hlinsko 2014.
  • Dospěl Milan, Haushoferova krajinářská škola, katalog, Galerie Kroupa, Litomyšl 2016.
  • Toman Prokop, Nový slovník československých výtvarných umělců (L – Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993.
  • Ottův slovník naučný, sv. X, Praha: J. Otto, 1906.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]