Jun Sok-jol
| Jun Sok-jol | |
|---|---|
 | |
| 13. prezident Korejské republiky | |
| Ve funkci: 10. května 2022 – 4. dubna 2025 | |
| Předchůdce | Mun Če-in |
| Nástupce | I Če-mjong |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Strana lidové moci |
| Narození | 18. prosince 1960 (65 let) Songbuk-gu |
| Občanství | Jižní Korea |
| Choť | Kim Kon-hi |
| Rodiče | Yoon Ki-jung a Choi Seong-ja |
| Příbuzní | Lee Bong-mo (prastrýc) |
| Alma mater | Chungam High School Soulská státní univerzita Judicial Research and Training Institute |
| Profese | prokurátor, advokát, politik a právník |
| Náboženství | katolicismus |
| Ocenění | Time 100 (2022) Profile in Courage Award (2023) Řád zásluh o Italskou republiku velkokříž Řádu čestné legie Řád bílé orlice … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | Yoon Suk Yeol |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jun Sok-jol (korejsky 윤석열, anglický přepis Yoon Suk-yeol, * 18. prosince 1960 Soul) je jihokorejský politik, od května 2022 do dubna 2025 třináctý prezident Jižní Koreje. Dne 4. dubna 2025 byl z funkce odvolán ústavním soudem po jeho neúpěšném prosincovém pokusu o zavedení stanného práva.[1][2][3]
Vystudoval Soulskou státní univerzitu. Před kandidaturou na prezidenta pracoval 27 let jako prokurátor. Během prezidentského mandátu svého předchůdce Muna Če-ina byl v letech 2019–2021 jihokorejským generálním prokurátorem.
Podpořil smlouvu mezi jihokorejskou společností KHNP a českou společností ČEZ na výstavbu dvou nových reaktorů v jaderné elektrárně Dukovany.[4]
Stanné právo v Jižní Koreji
[editovat | editovat zdroj]V noci z 3. na 4. prosince 2024 vyhlásil v zemi stanné právo, kvůli údajnému napojení politiků opozičních stran na Severní Koreu.[5] Proti tomuto aktu se zvedla vlna kritiky napříč společností a politickými stranami, a zákonodárci ještě v noci odhlasovali ukončení stanného práva, které Jun nakonec potvrdil. Podle analytiků šlo o neúspěšný pokus o ovládnutí země.[6] V návaznosti na incident opozice vyvolala hlasování o odvolání prezidenta.[5]
V lednu 2025 byl Sok-jol zadržen a obviněn ze vzpoury.[7] V březnu 2025 byl nicméně propuštěn z vazby.[8] V listopadu 2025 byl obžalován z trestného činu napomáhání nepřátelskému státu a zneužití pravomocí.[9] V prosinci 2025 byl navíc obžalován za to, že aktivně bránil svému zadržení.[10] V lednu 2026 pro něj prokuratora navrhla udělení trestu smrti.[11] Nejprve byl odsouzen k pětiletému trestu odnětí svobody,[12] v únoru 2026 nakonec dostal doživotní trest odnětí svobody za trestný čin vzpoury.[13]
V dubnu 2026 mu byl prodloužen pětiletý trest odnětí svobody o dva roky na sedm let, dalších 30 let odnětí svobody mu pak soud udělil v červnu 2026 v souvislosti s jeho příkazem k dronové operaci nad Pchjongjangem, která měla podle verdiktu sloužit ke zvýšení napětí v zemi, a v důsledku jako záminka k vyhlášení stanného práva.[14][15]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ President Yoon Suk Yeol inaugurated as nation's 20th leader. Korea.net [online]. Korean Culture and Information Service, 2022-05-10 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ iDNES.cz; ČTK. Jihokorejský prezident se ujal úřadu. Chce zlepšit vztahy nejen se sousedem. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-05-10 [cit. 2022-05-10]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Jihokorejský ústavní soud odvolal z funkce sesazeného prezidenta Jun Sok-jola. Deník.cz. 2025-04-04. Dostupné online [cit. 2025-04-04].
- ↑ Ohrožené Dukovany. V sobotu může v Koreji padnout jejich zastánce, ve frontě čeká zavilý odpůrce. Hrot [online]. 11. prosince 2024. Dostupné online.
- 1 2 RASHID, Raphael. South Korea’s president, Yoon Suk Yeol, facing impeachment after martial law shock. The Guardian. 2024-12-04. Dostupné online [cit. 2024-12-04]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Prezident se spletl, čeká ho konec, říká politolog o zpackaném puči v Soulu. Seznam Zprávy [online]. Seznam Zprávy, 2024-12-04 [cit. 2024-12-04]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Sesazený jihokorejský prezident čelí obvinění ze vzpoury. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl propuštěn z vazby. Seznam Zprávy [online]. Seznam Zprávy, 2025-03-08 [cit. 2025-03-12]. Dostupné online.
- ↑ ČT24, ČTK. Jihokorejský exprezident Jun byl obžalován z napomáhání nepříteli. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Korejská prokuratura chce deset let vězení pro exprezidenta, bránil se zadržení. www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-12-26 [cit. 2025-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Prokuratura pro jihokorejského exprezidenta Jun Sok-jola navrhla trest smrti. www.seznamzpravy.cz [online]. 2026-01-13 [cit. 2026-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Bývalý jihokorejský prezident byl odsouzen k pěti letům vězení. www.seznamzpravy.cz [online]. 2026-01-16 [cit. 2026-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Jihokorejský exprezident dostal doživotní trest za vzpouru. www.seznamzpravy.cz [online]. 2026-02-19 [cit. 2026-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Jihokorejský soud zpřísnil exprezidentu Junovi trest za maření spravedlnosti. www.seznamzpravy.cz [online]. 2026-04-29 [cit. 2026-04-30]. Dostupné online.
- ↑ Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze. ČT24 [online]. [cit. 2026-06-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jun Sok-jol na Wikimedia Commons
