Hrách setý
 Hrách setý | |
|---|---|
 Hrách setý (Pisum sativum) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Rod | hrách (Pisum) |
| Binomické jméno | |
| Pisum sativum L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.JPG)
Hrách setý (Pisum sativum) je hospodářsky významná rostlina z čeledi bobovitých (Fabaceae). Hrách je jednoletá, popínavá rostlina se sbíhavými a prorostlými palisty. Kvete od dubna do října. Plody jsou lusky, obsahují dužnatá semena zvaná hrášky. Nezralé hrášky či celé lusky se používají jako zelenina (hrášek), zralá semena (hrách) se používají jako luštěnina. Původem je z východního Středomoří. Jinak se pěstuje na polích, kde jen velmi zřídka zplaňuje.
Hrách je důležitá luštěnina, pěstuje se hlavně kvůli chutným plodům, které obsahují vitamíny (hlavně skupiny B). Ve větším množství obsahuje také minerální látky, zvláště fosfor a draslík, ale i vápník a hořčík.
Hrách je rostlina původem ze Středomoří, která se během neolitické revoluce rozšířila po celé Evropě. V Česku patří k nejstarším doloženým pěstovaným rostlinám.[1]
Hrách má hypogeické klíčení (dělohy zůstávají pod zemí) a proto musí mít hlubší výsev.[2][3][4]
Stavba rostliny
[editovat | editovat zdroj]Lodyha je poléhavá a dlouhá až 2 metry. Je dělena uzlinami (nody) na články (internodia). Kořen je silný, kůlový a větvený, bývá dlouhý až 1 metr. Listy jsou sudozpeřené s úponky a palisty na bázi řapíků. Existují odrůdy i lichozpeřené, s mnoha lístky nebo bez lístků, tehdy jsou lístky přeměněné v úponky. Květenství je hrozen rostoucí z úžlabí řapíků. Květ je pětičetný, má srostlý zelený kalich a bílou nebo fialovou korunu tvořenou pavézou, dvěma křídly a člunkem srostlým ze dvou lístků.V květu je deset dvoubratrých tyčinek (9+1) a svrchní semeník s bliznou.
Plod je lusk se dvěma chlopněmi, semena přirůstají k hřbetní straně lusku ve dvou řadách poutkem (pupek na semeni). Semeno má průsvitné osemení se zásobními látkami (22 % dusíkatých látek, 50 % škrobu).[2][5]
Poddruhy
[editovat | editovat zdroj]Hrách má dva poddruhy:
- Pisum sativum subsp. sativum Hrách setý pravý
- zralé semeno = polní hrachy
- zelené semeno = zahradní hrachy
- hrách dřeňový – pro konzumaci semen
- hrách cukrový – pro konzumaci lusků se semeny
- Pisum sativum subsp. elatius Hrách setý rolní (peluška)
Dělají se z něj směsky a senáž. Květ má červenofialový, na palistech má antokyanovou skvrnu (červenofialové zbarvení). Dělí se podle barvy listů – vegetativní a podle barvy květu – generativní. Semena jsou skvrnitá, zbarvená do tmavě hnědofialové.[2][3][5]
Produkce
[editovat | editovat zdroj]V roce 2020 bylo podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) celosvětově vypěstováno asi 21,8 milionů tun zeleného hrachu a vyprodukováno 14,6 milionů tun hrachu sušeného.[6] Tabulky poskytují přehled 10 největších producentů zeleného a sušeného hrášku na světě.
|
|
Nároky na půdu
[editovat | editovat zdroj]Neutrální půda (pH 6,5), střední a lehčí nezaplevelené půdy. Musí se sít nejméně 3 km od pozemku s hrachem v předchozím roce (kvůli chorobám a škůdcům, např. zrnokaz hrachový.[3][5]
Parametry setí
[editovat | editovat zdroj]Pokrmy z hrachu
[editovat | editovat zdroj]- Aloo matar (brambory s hrachem; indická kuchyně)
- Ärtsoppa (hrachová polévka) skandinávská kuchyně
- Hrachová polévka (česká kuchyně)
- Hrachová kaše (česká kuchyně)
- Hrachové placky (staročeská kuchyně)
- Hrachový šoulet (židovská kuchyně)
- Kočičí svatba (staročeská kuchyně)
- Matar paneer (hrách se sýrem panýr; indická kuchyně)
- Pučálka (staročeská kuchyně)
Frazeologie
[editovat | editovat zdroj]- házet hrách na zeď, na stěnu: marně někoho napomínat
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zahrádky našich předků: jaká zelenina se u nás pěstovala v pravěku a středověku. ČESKÉSTAVBY.cz [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné online.
- 1 2 3 DORUŠKOVÁ, Věra. BOTANY.cz: Hrách setý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 03.10.2010 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 SKLÁDANKA, Jiří; VRZALOVÁ, Jana. Multimediální učební texty pícninářství: Hrách setý [online]. Ústav výživy zvířat a pícninářství MZLU v Brně, rev. 2006 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online.
- ↑ US National Plant Germplasm System: Pisum sativum [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA, rev. 00.00.2011 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 TICHÁ, Markéta; VYZINOVÁ, Petra. Polní plodiny: Hrách setý [online]. Ústav vegetabilních potravin a rostlinné produkce, Veterinární a farmaceutická univerzita, Brno, rev. 13.12.2006 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online.
- 1 2 Crops > Peas, dry und Peas, green [online]. fao.org. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hrách setý na Wikimedia Commons 
Téma Hrách ve Wikicitátech
Taxon Pisum sativum ve Wikidruzích
