Hjalmar Schacht

Dr. Hjalmar Schacht
Dr. Hjalmar Schacht
Narození	22. ledna 1877; Tinglev
Úmrtí	3. června 1970 (ve věku 93 let); Mnichov
Místo pohřbení	Východní hřbitov
Alma mater	Kielská univerzita; Pařížská univerzita; Humboldtova univerzita; Gelehrtenschule des Johanneums; Mnichovská univerzita; Lipská univerzita
Povolání	ekonom, bankéř a politik
Zaměstnavatelé	Dresdner Bank (od 1908); Reichsbank (od 1923)
Ocenění	Zlatý stranický odznak
Politické strany	Německá demokratická strana (1918–1926); Národně socialistická německá dělnická strana (1934–1943); Aktionsgemeinschaft Unabhängiger Deutscher
Nábož. vyznání	protestantismus
Choť	Manci Schacht
Děti	Inge Schacht
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hjalmar Horace Greeley Schacht (22. ledna 1877 Tingleff – 3. června 1970 Mnichov) byl německý ekonom, bankéř a politik, spolutvůrce hospodářského vzestupu nacistického Německa v období mezi dvěma světovými válkami.

Před vstupem do politiky

V roce 1918 spoluzakládal Německou demokratickou stranu (DDP). Později měl status čestného člena Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) a výrazně se podílel na jejím financování zejména v letech 1930–1932, nicméně nikdy nebyl jejím oficiálním členem.

V době Výmarské republiky působil jako měnový komisař, v letech 1923–1930 a 1933–1939 jako prezident Říšské banky. Patřil mezi tvrdé kritiky reparací, jež muselo Německo splácet po 1. světové válce. Měl podíl na Hitlerově nástupu k moci, když se stal jedním z iniciátorů petice průmyslníků, která byla určená prezidentovi Hindenburgovi, a jež žádala Hitlerovo jmenování kancléřem.

V politice

V roce 1935 se stal ministrem hospodářství nacistické vlády, kde prosazoval snížení výdajů na armádu a zmenšení zásahu státu do ekonomiky. Byl vychvalován za svou roli v německém „ekonomickém zázraku“ (veřejné zakázky), sám se stavěl negativně vůči Hitlerově politice vyzbrojování Německa, neboť to narušovalo německou ekonomiku. Jeho názory ho přivedly ke sporům s Hitlerem a především s Hermannem Göringem.

V roce 1937 se stal ministrem bez portfeje, o rok později nesouhlasil s plánem kancléře Adolfa Hitlera vojensky zaútočit na Československo, a začal se stýkat s podobně smýšlejícími důstojníky a politiky. Dohodli se, že pokud by byl rozkaz k útoku opravdu vydán, provedou státní převrat a Hitlera sesadí.^[2] K válce ani převratu nedošlo, protože se československá vláda 30. září 1938 rozhodla přijmout podmínky Mnichovské dohody.

Pro stálé spory s Hitlerovými spolupracovníky byl v lednu 1939 zbaven funkce prezidenta Říšské banky a zůstal ministrem bez portfeje, přičemž nadále pobíral stejný plat až do svého konečného propuštění z vlády v lednu 1943, kdy byl ve svých 66 letech penzionován.

Vězněm

Po pokusu o atentát na Hitlera 20. července 1944 zatklo Schachta gestapo, protože údajně měl kontakt se spiklenci. Následně byl internován v koncentračních táborech Ravensbrück, Flossenbürg a v závěru války i v Dachau. V posledních dnech války byl jedním ze 134 speciálních vězňů, které příslušníci SS převezli do „Alpské pevnosti“ do Niederdorfu v Jižním Tyrolsku. Tam byli vězni 30. dubna 1945 ponecháni svému osudu.

Poválečné osudy

Byl jedním z obžalovaných v Norimberském procesu, z něj ale v říjnu 1946 vyšel osvobozen.

V roce 1953 založil soukromý bankovní dům v Düsseldorfu. Mimo jiné radil rozvojovým zemím v oblasti ekonomického rozvoje.

Zajímavosti

Jeho rodiče dali Hjalmarovi jako druhé a třetí jméno „Horace Greeley“ podle amerického nakladatele a politika Horace Greeleyho.^[zdroj?] Když ho testovali jako vězně v Norimberku, měl tam nejvyšší IQ 143^[3].

Dílo

Německý název	Český název	Rok vydání
Das Ende der Reparationen	Konec reparací	1931
Grundsätze deutscher Wirtschaftspolitik	Podstata německé hospodářské politiky	1932
Abrechnung mit Hitler	Zúčtování s Hitlerem	1948
Mehr Geld, mehr Kapital, mehr Arbeit	Více peněz, více kapitálu, více práce	1949
76 Jahre meines Lebens	76 let mého života	1953
Kreditpolitik und Exportfinanzierung von morgen	Úvěrová politika a financování budoucího vývozu	1956
Kapitalmarkt-Politik	Politika kapitálového trhu	1957
Magie des Geldes	Magie peněz	1966
1933	—	1968

Reference

↑ Nuremberg Trials Project. Dostupné online.
↑ PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 151–155.
↑ GILBERT, Gustave Mark. Norimberský deník. 3. vyd. [s.l.]: Mladá fronta, 1981. S. 32.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hjalmar Schacht na Wikimedia Commons
Osoba Hjalmar Schacht ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hjalmar Schacht
Hjalmar Schacht se nacistům smál, zároveň jim ale sloužil Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné životopisné informace, citace z literatury.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[845ca9cefd9e052e6b1e57457191472f08e0307a-1] Nuremberg Trials Project. Dostupné online.

[pacner151-2] PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 151–155.

[3] GILBERT, Gustave Mark. Norimberský deník. 3. vyd. [s.l.]: Mladá fronta, 1981. S. 32.

[1]

[2]

[3]

Nacisté obvinění v norimberském procesu

Trest smrti	Martin Bormann¹ • Hans Frank • Wilhelm Frick • Hermann Göring² • Alfred Jodl • Ernst Kaltenbrunner • Wilhelm Keitel • Joachim von Ribbentrop • Alfred Rosenberg • Fritz Sauckel • Arthur Seyß-Inquart • Julius Streicher

Doživotí	Walther Funk • Rudolf Hess • Erich Raeder

20 let	Baldur von Schirach • Albert Speer

15 let	Konstantin von Neurath

10 let	Karl Dönitz

Osvobozeni	Hans Fritzsche • Franz von Papen • Hjalmar Schacht

Nesouzeni	Gustav Krupp von Bohlen und Halbach³ • Robert Ley⁴

¹Odsouzen v nepřítomnosti · ²Spáchal sebevraždu dříve než mohl být rozsudek vykonán · ³Shledán duševně i tělesně nezpůsobilým, aby mohl stanout před soudem · ⁴Spáchal sebevraždu před zahájením procesu.