Přeskočit na obsah

Habry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Habry
Radnice na náměstí
Radnice na náměstí
Znak města HabryVlajka města Habry
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecHavlíčkův Brod
Obec s rozšířenou působnostíHavlíčkův Brod
(správní obvod)
OkresHavlíčkův Brod
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 309 (2025)[1]
Rozloha27,43 km²[2]
Nadmořská výška468 m n. m.
PSČ582 81, 582 82, 582 91
Počet domů500 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa městského úřaduŽižkovo nám. 66
582 81 Habry
habry@iol.cz
StarostaPavel Víšek
Oficiální webwww.habry.cz
Habry
Habry
Další údaje
Kód obce568651
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Habry (německy Habern) jsou město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Leží na silnici I/38 z Čáslavi do Havlíčkova Brodu v mělkém údolí říčky Sázavky. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. Dominantou města je rozlehlý Haberský rybník.

Habry byly prastarou tržní osadou, ležící na zemské stezce, která vedla od Prahy na Německý Brod a dále na Moravu. Je rozložena na obou březích Malé Sázavky v Hornosázavské pahorkatině. První písemná zmínka o osadě Habry je již v Kosmově kronice z roku 1101,[4] kdy přes Habry táhl kníže Oldřich se svým vojskem. Z úzké cesty, zvané Haberská stezka, která kdysi vedla pohraničním hvozdem, vytvořily věky širokou obchodní cestu. Jako přirozené centrum obchodníků z širokého okolí byly za vlády Karla IV. v roce 1351 povýšeny na městys s tržním právem a právem užívati vlastního znaku: v červeném štítě starožitný stříbrný klíč, který křižuje běloskvoucí meč se zlatým držadlem. Během stíhání vojska krále Zikmunda od Kutné Hory k Německému, dnes Havlíčkovu Brodu, spojené husitské vojsko Jana Žižky 8. ledna 1422 u Habrů uštědřilo části jeho sil porážku, po níž Havlíčkův Brod oblehlo.

Po roce 1850 se staly sídlem okresního soudu a centrem samosprávního okresu haberského a součástí politického okresu čáslavského. Podle statistických údajů měly Habry v roce 1850 celkem 2 136 obyvatel, avšak za sto let na to počet obyvatel v roce 1950 činil pouze 1 149. V roce 1909 byl městys Habry povýšen na město. Po první světové válce byl zrušen berní a uschovací úřad a po realizaci Košického programu došlo ke zrušení soudního okresu a soudu. Habry přišly o status města, stavební úřad i o matriku. V roce 1992 byl usnesením ČNR status města navrácen a později i matrika a stavební úřad.[5]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 859 2 862 2 555 2 522 2 432 2 238 2 040 1 642 1 793 1 551 1 341 1 317 1 298 1 288 1 270
Počet domů 412 423 391 390 408 407 419 453 415 397 373 442 468 492 500

Městská správa

[editovat | editovat zdroj]

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Od 1. července 1985 do 23. listopadu 1990 k městu patřil i Bačkov a od 1. ledna 1989 do 23. listopadu 1990 také Leškovice.[8]

Starostové a další představitelé města

[editovat | editovat zdroj]
  • 1856 – Jan Jeli Engelberth,
  • 1864 – Jan Jelínek,
  • 1866 – Václav Reiter,
  • 1886 – Vincenc Šturma,
  • 1894 – František Pokorný mladší,
  • 1904 – Antonín Kreuzmann,
  • 1911 – PhMr. Gustav Bretter,
  • 1918 – MUDr. Alois Lochner,
  • 1919 – PhMr. Gustav Bretter,
  • 1923 – Karel Malina,
  • 1927 – Josef Geier,
  • 1931 – Josef Němec,
  • 1938 – Karel Malina,
  • 1940 – P. Julius Mládek,
  • 1942 – JUDr. Jaroslav Adámek,
  • 1945 – Jiří Komárek,
  • 1945 – JUDr. Cyril Juda,
  • 1945 – Miloslav Marek,
  • 1947 – Miloslav Konvalina,
  • 1948 – Jan Friml,
  • 1953 – František Frýdl,
  • 1955 – Jaroslav Holík,
  • 1958 – František Rynda,
  • 1961 – Jan Friml,
  • 1966 – František Víšek,
  • 1981 – Karel Holý,
  • 1990 – Jiří Rainiš,
  • 2014 – Luděk Kovařík,
  • 2022 – Ing. Bc. Pavel Víšek

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. října 2004.[9]

Školství

[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Habrech.

Známí rodáci

[editovat | editovat zdroj]
  • František Ladislav Chleborád – český národohospodář a průkopník družstevnictví (24. listopad 1839, Habry – 11. srpen 1911, Petrohrad)
  • Ing. Josef Reiter – podle jeho projektu společně s Bedřichem Münzbergerem byl vystavěn Palackého most v Praze (22. říjen 1840, Habry – 12. prosinec 1903, Praha)
  • Engelbert-Engelbert – kapelník, studoval hru na housle na pražské konzervatoři (1845–1903, Habry)
  • Generálmajor Otakar Machalický – velitel 24. brigády v Krakově, vyznamenán rytířským křížem třetího řádu železné koruny (1854 – 17. září 1904, Vídeň)
  • Adolf Stránský – český novinář, politik a zakladatel Lidových novin, zasloužil se o povýšení Habrů na město v roce 1909 (8. duben 1855, Habry – 18. prosinec 1931, Brno)
  • Rudolf Mates (1881–1966 Habry)– český malíř, ilustrátor Karafiátových Broučků a jiných pohádek


Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 550–551.
  5. Oficiální internetové stránky Města. www.habry.cz [online]. [cit. 2009-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-25.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 7, 279.
  9. Udělené symboly – Habry [online]. 2004-10-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]