Goran Bregović

Goran Bregović
Goran Bregović
Základní informace
Jinak zvaný	Brega
Přezdívka	„Брега“
Narození	22. března 1950 (76 let); Sarajevo, Jugoslávie
Žánry	Rock, folk, world music, filmová hudba
Povolání	Hudebník, skladatel
Nástroje	Kytara, zpěv, baskytara
Aktivní roky	1969-dosud
Členem skupin	Bijelo dugme; Kodeksi; Jutro; Weddings and Funerals Orchestra
Manžel(ka)	Dženana Sudžuka
Sídla	Sarajevo; Paříž
Web	goranbregovic.rs
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Goran Bregović (Горан Бреговић, * 22. března 1950, Sarajevo) je skladatel, producent, kytarista^[1] a sběratel nahrávek world music původem z bývalé Jugoslávie. Známý je především svou filmovou hudbou, kterou spolupracoval na filmech Emira Kusturici.

Životopis

Raná léta

Goran Bregović se narodil 22. března 1950 v Sarajevu, v tehdy ještě komunistické Jugoslávii. Matka byla srbské národnosti, otec Chorvat, důstojník Jugoslávské lidové armády původem z města Koprivnica v dnešním Chorvatsku.

Chodil do hudební školy na kurz hraní na housle, nicméně ve druhé třídě jej musel opustit s odůvodněním, že není dostatečně talentovaný. Pak zkoušel hrát na kytaru a chodil i na uměleckou školu, nicméně i tu opustil. Studoval na škole dopravní, tam hrál ve studentské formaci na baskytaru.

Profesionálně se začal Bregović živit hudbou v šestnácti letech vystupováním po striptýzových barech. Přespával po hospodách a prodával noviny nebo pracoval na stavbě. Pohyboval se okolo města Konjic (nedaleko Sarajeva). V roce 1971 se přihlásil na studium filozofie a sociologie, nicméně tato velmi brzy opustil.

Hudební kariéra

Na kytaru a basu hrál v několika punkových a rockových kapelách – Bestie, Kodeksi (kam ho pozval Željko Bebek) a v triu Mica, Goran a Zoran. V roce 1969 hrál v hotelu Splendid v Dubrovníku pro zahraniční turisty. Poté byl pozván do Neapole.

Goran Bregović nicméně vystupoval především v kapele Bijelo dugme, která byla v Jugoslávii velmi populární. Původně vznikla s názvem Jutro (ráno). Po nějakou dobu byl i frontmanem skupiny; členem uskupení byl od začátku až do jejího rozpadu.

Roku 1976 se účastnil Pracovní akce mládeže s názvem Kozara 76. Vstoupil i do Svazu komunistů Bosny a Hercegoviny, odkud však byl vyhozen, neboť se neúčastnil pravidelných stranických jednání.

Vzhledem k své popularitě byl předmětem parodie v televizním pořadu Top lista nadrealista, kde vystupoval Dražen Riči s alter egem s názvem Boran Gegović. V atmosféře nástupu slavných osobností do politiky, např. Ronald Reagan do funkce prezidenta USA byl rovněž parodován jako budoucí předseda Svazové výkonné rady, který přijal na jednání budoucího prezidenta USA, Bruce Springsteena.

Skladatel filmové hudby

Většího věhlasu se Bregović dočkal až poté, kdy začal psát hudbu k filmům režiséra Emira Kusturici. Tím prvním, na kterém společně pracovali, byl snímek Dům k pověšení^[2] (srbochorvatsky Dom za vješanje), za jehož režii získal Kusturica cenu na MFF Cannes v roce 1989. Další společný film vznikl v USA, kde se oba tvůrci usadili poté, co v Jugoslávii vypukla válka. Jednalo se o snímek Arizona Dream (1992), v němž hrál např. Johny Depp nebo Faye Dunawayová. Kusturica získal za Arizonský sen Stříbrného medvěda na MFF v Berlíně roku 1993. V roce 2011 potom obdržel jako ocenění Křišťálový globus na KVIFF.

Z USA se následně Bregović, Kusturica a řada dalších jugoslávských emigrantů přesunula do Paříže. Zde složil hudbu k více než dvaceti filmům, z nichž za zmínku stojí především historický snímek Královna Margot (1994)^[2] režiséra Chéreaua. Ve francouzské koprodukci vznikl rovněž snímek Emira Kusturici, k němuž napsal Bregović hudbu – Podzemlje/Underground, který se natáčel v Praze, Budapešti a Bělehradě a jehož natáčení trvalo dva roky.

V roce 1999 nechal s polskou zpěvačkou Kayah nahrát album Kayah i Bregović, které známé Bregovićovy písně prezentovalo v polštině. V roce 2008 vydala chorvatská zpěvačka Severina Vučković album Zdravo Marija s písní Gas Gas, kterou pomáhal složit a kterou inspiroval svojí hudbou právě Goran Bregović.^[3]

Tento film získal v roce 1995 Zlatou palmu na MFF v Cannes. Poté se oba tvůrci vzhledem k dlouhodobým sporům rozešli.^[1] Bregović si založil vlastní kapelu Weddings and Funerals Orchestra^[2], se kterou pořádá koncertní turné po celém světě. V roce 2011 se objevil s koncertem svého uskupení na MFF v Karlových Varech, na podporu projektu nadace pro seniory Taťány Kuchařové. Ředitel KVIFF Bartoška mu udělil cenu za celoživotní přínos ve filmové hudbě.

Současnost

V roce 2008 vystupoval na finále písně Eurovize, kterou hostovala srbská metropole Bělehrad.

Je producentem a uznávaným sběratelem nahrávek world music. V současné době žije ve Francii.

V roce 2021 obdržel ocenění s názvem Řád hvězdy Karadjordjevićů.

Hudební tvorba

Jeho hudební tvorba je silně ovlivněna hudbou balkánských Romů, world music, ale i rockem a moderní elektronickou hudbou.

Diskografie

Le Temps des Gitans (1990)
Queen Margot OST (1995)
Ederlezi (1998)
Silence of the Balkan (1998)
Wedding & The Funeral (1999)
Songbook (2000)
Bijelo Dugme, Vol. 2 (2000)
Tales and Songs from Weddings and Funerals (2002)
Arizona Dream OST (2003)
Alkohol Šljivovica&Champagne (2008)
Welcome to Bregovic (2009)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Goran Bregović na srbské Wikipedii.

1 2 Goran Bregovič zahraje poprvé v Česku. idnes.cz. Dostupné online [cit. 2026-03-19].
1 2 3 Goran Bregović otevřel balkánské hudbě dveře do světa. romea.cz. Dostupné online [cit. 2026-03-19].
↑ ČVORO, Uroš. Turbo-folk music and cultural representations of national identity in former Yugoslavia. Surrey: Ashgate Publishing Limited, 2014. 509 s. ISBN 978-1-4724-2037-4. S. 85. (angličtina)

Externí odkazy

Galerie Goran Bregović na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Goran Bregović na Wikimedia Commons
Osoba Goran Bregović ve Wikicitátech
Informace o Goranu Bregovićovi Archivováno 4. 3. 2007 na Wayback Machine.
Goran Bregović – video z cyklu České televize Na plovárně

[idnes.cz-cs-1] 1 2 Goran Bregovič zahraje poprvé v Česku. idnes.cz. Dostupné online [cit. 2026-03-19].

[romea.cz-cs-2] 1 2 3 Goran Bregović otevřel balkánské hudbě dveře do světa. romea.cz. Dostupné online [cit. 2026-03-19].

[TFM-85-3] ČVORO, Uroš. Turbo-folk music and cultural representations of national identity in former Yugoslavia. Surrey: Ashgate Publishing Limited, 2014. 509 s. ISBN 978-1-4724-2037-4. S. 85. (angličtina)

[1]

[2]

[3]