Přeskočit na obsah

Geneva Open

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Geneva Open
Gonet Genèva Open
Centrkurt ženevského areálu
Založeno1980
OdehránoGeneva Open 2026
Ukončeno1991
Obnoveno2015
MístoŽeneva
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
DějištěTennis Club de Genève
Souřadnice46°12′ s. š., 6°9′ v. d.
Povrchantuka / venku
Soutěže28 dvouhra (16 kval.) / 32 čtyřhra
Prize money612 620 EUR
Obdobíkvěten
ŘeditelThierry Grin[1]
ATP Tour
1980–1989okruh Grand Prix
1990–1991ATP World Series
1992–2014ATP Challenger Tour
2015–ATP Tour 250
gonetgenevaopen.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geneva Open, oficiálně Gonet Genèva Open,[1] je profesionální tenisový turnaj mužů hraný ve švýcarské Ženevě, metropoli stejnojmenného nejzápadnějšího kantonu země. Probíhá v největším a nejstarším švýcarském tenisovém oddílu Tennis Club de Genève v Parc des Eaux-Vives na otevřených antukových dvorcích.[2]

Turnaj byl založen v roce 1980. Mezi lety 1992–2014 se konal v ženevském areálu pouze challenger. V sezóně 2015 došlo k jeho obnovení v rámci okruhu ATP Tour, kde se zařadil do kategorie ATP Tour 250.[2] V období 2016–2020 nesl název Banque Eric Sturdza Geneva Open.[3] V létě 2020 se generálním partnerem stal soukromý bankovní dům Gonet & Cie SA.[4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Geneva Open byl založen v roce 1980. Následujících devět sezón se hrál na okruhu Grand Prix. Po vzniku kalendáře ATP Tour roku 1990 se uskutečnily další dva ročníky jako součást nového mužského okruhu. Poté byl přeřazen do nižší úrovně challengerů. V listopadu 2014 řídící organizace ATP oznámila, že práva německého Düsseldorf Open, konaného dva roky, získala pro nezájem sponzorů od sezóny 2015 ženevská událost.[5]

Podávající Kokkinakis za deštivého počasí (2022)

V roce 2016 se generálním sponzorem stal bankovní dům Banque Eric Sturdza. Prezident firmy Eric Sturdza byl členem první desítky tenisového žebříčku Švýcarska a jeho bratr Dimitri Sturdza několikanásobným švýcarským mistrem v tenise a kapitánem daviscupového týmu v letech 1992–1993.[6]

Na termínové listině je zařazen do dubna či května. Představuje přípravu na antukový grandslam French Open. Do soutěže dvouhry nastupuje dvacet osm hráčů a čtyřhry se účastní šestnáct párů. V premiérovém ročníku 2015 obnoveného turnaje přislíbil účast švýcarský hráč elitní světové pětky Stan Wawrinka,[7] který prohrál ve čtvrtfinále s Argentincem Federicem Delbonisem. V roce 2016 si již připsal titul. Na Geneva Open 2021 poprvé v historii turnaje startoval 39letý Švýcar Roger Federer,[1] který v rámci návratu na okruh prohrál svůj úvodní zápas se španělským antukářem Pablem Andújarem. Jednalo se o první Federerův zápas na antuce po téměř dvou letech.[8]

V roce 2024 na ženevské antuce debutovala úřadující světová jednička Novak Djoković. Srb prohrál mezi poslední čtveřicí s Tomášem Macháčem, který na túře ATP poprvé postoupil do semifinále i finále dvouhry.[9] Před Wawrinkou byl jediným vícenásobným vítězem dvouhry bývalý první hráč světa Mats Wilander, který triumfoval v letech 1982 a 1983. Dalšími tenisty, kteří získali titul a během kariéry vystoupali na čelo žebříčku ATP, se stali vítěz druhého ročníku Björn Borg a posledního – před obdobím challengerů, Thomas Muster. V roce 2024 se prvním trojnásobným šampionem stal Nor Casper Ruud.[10] V roce 2025 vybojoval jubilejní 100. titul na okruhu ATP Tour Novak Djoković. V otevřené éře této hranice dosáhl jako třetí tenista a stal se i prvním, jenž vyhrál trofej ve dvaceti různých sezónách. Ve 38 letech představoval nejstaršího ženevského šampiona.[11][12]

Přehled finále

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok vítěz finalista výsledek
1980 Maďarsko Balázs TaróczyItálie Adriano Panatta6–3, 6–2
1981 Švédsko Björn BorgČeskoslovensko Tomáš Šmíd6–4, 6–3
1982 Švédsko Mats WilanderČeskoslovensko Tomáš Šmíd7–5, 4–6, 6–4
1983 Švédsko Mats Wilander (2)Švédsko Henrik Sundström3–6, 6–1, 6–3
1984 USA Aaron KricksteinŠvédsko Henrik Sundström6–7, 6–1, 6–4
1985 Československo Tomáš ŠmídŠvédsko Mats Wilander6–4, 6–4
1986 Francie Henri LeconteFrancie Thierry Tulasne7–5, 6–3
1987 Švýcarsko Claudio MezzadriČeskoslovensko Tomáš Šmíd6–4, 7–5
1988 Československo Marián VajdaŠvédsko Kent Carlsson6–4, 6–4
1989 Švýcarsko Marc RossetArgentina Guillermo Pérez-Roldán6–4, 7–5
1990 Rakousko Horst SkoffŠpanělsko Sergi Bruguera7–6, 7–6
1991 Rakousko Thomas MusterRakousko Horst Skoff6–2, 6–4
1992hrán challenger
2014
2015 Brazílie Thomaz BellucciPortugalsko João Sousa7–6(7–4), 6–4
2016 Švýcarsko Stan WawrinkaChorvatsko Marin Čilić6–4, 7–6(13–11)
2017Švýcarsko Stan Wawrinka (2)Německo Mischa Zverev4–6, 6–3, 6–3
2018Maďarsko Márton FucsovicsNěmecko Peter Gojowczyk6–2, 6–2
2019Německo Alexander ZverevChile Nicolás Jarry6–3, 3–6, 7–6(10–8)
2020 zrušeno pro pandemii koronaviru[3]
2021Norsko Casper RuudKanada Denis Shapovalov7–6(8–6), 6–4
2022Norsko Casper Ruud (2)Portugalsko João Sousa7–6(7–3), 4–6, 7–6(7–1)
2023Chile Nicolás JarryBulharsko Grigor Dimitrov7–6(7–1), 6–1
2024Norsko Casper Ruud (3)Česko Tomáš Macháč7–5, 6–3
2025Srbsko Novak DjokovićPolsko Hubert Hurkacz7–5, 6–7(2–7), 6–7(2–7)
2026USA Learner TienArgentina Mariano Navone3–6, 6–3, 7–5

Čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok vítězové finalisté výsledek
1980Jugoslávie Željko Franulović
Maďarsko Balázs Taróczy		Švýcarsko Heinz Günthardt
Švýcarsko Markus Günthardt		6–4, 4–6, 6–4
1981Švýcarsko Heinz Günthardt
Maďarsko Balázs Taróczy (2)		Československo Pavel Složil
Československo Tomáš Šmíd		6–4, 3–6, 6–2
1982Československo Pavel Složil
Československo Tomáš Šmíd		Austrálie Carl Limberger
Jižní Afrika Mike Myburg		6–4, 6–0
1983Československo Stanislav Birner
USA Blaine Willenborg		Švédsko Joakim Nyström
Švédsko Mats Wilander		6–1, 2–6, 6–3
1984Dánsko Michael Mortensen
Švédsko Mats Wilander		 Belgie Libor Pimek
Československo Tomáš Šmíd		6–1, 3–6, 7–5
1985Španělsko Sergio Casal
Španělsko Emilio Sánchez		Brazílie Carlos Kirmayr
Brazílie Cassio Motta		6–4, 4–6, 7–5
1986Západní Německo Andreas Maurer
Švédsko Jörgen Windahl		Argentina Gustavo Luza
Argentina Gustavo Tiberti		6–4, 3–6, 6–4
1987Brazílie Ricardo Acioly
Brazílie Luiz Mattar		Írán Mansour Bahrami
Uruguay Diego Pérez		3–6, 6–4, 6–2
1988Írán Mansour Bahrami
Československo Tomáš Šmíd (2)		Argentina Gustavo Luza
Argentina Guillermo Pérez-Roldán		6–4, 6–3
1989Ekvádor Andrés Gómez
Argentina Alberto Mancini		Írán Mansour Bahrami
Argentina Guillermo Pérez-Roldán		6–3, 7–5
1990Argentina Pablo Albano
Švédsko David Engel		Austrálie Neil Borwick
Nový Zéland David Lewis		6–3, 7–6
1991Španělsko Sergi Bruguera
Švýcarsko Marc Rosset		Švédsko Per Henricsson
Švédsko Ola Jonsson		 3–6, 6–3, 6–2
1992hrán challenger
2014
2015 Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah		Jižní Afrika Raven Klaasen
Čínská Tchaj-pej Lu Jan-sun		7–5, 4–6, [10–7]
2016 USA Steve Johnson
USA Sam Querrey		Jižní Afrika Raven Klaasen
USA Rajeev Ram		6–4, 6–1
2017Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău		Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah		2–6, 7–6(11–9), [10–6]
2018Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić		Chorvatsko Ivan Dodig
USA Rajeev Ram		3–6, 7–6(7–3), [11–9]
2019Rakousko Oliver Marach (2)
Chorvatsko Mate Pavić (2)		Austrálie Matthew Ebden
Švédsko Robert Lindstedt		6–4, 6–4
2020 zrušeno pro pandemii koronaviru
2021Austrálie John Peers
Nový Zéland Michael Venus		Itálie Simone Bolelli
Argentina Máximo González		6–2, 7–5
2022Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić (3)		Španělsko Pablo Andújar
Nizozemsko Matwé Middelkoop		2–6, 6–2, [10–3]
2023Spojené království Jamie Murray
Nový Zéland Michael Venus (2)		Španělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos		7–6(8–6), 7–6(7–3)
2024Salvador Marcelo Arévalo
Chorvatsko Mate Pavić (4)		Spojené království Lloyd Glasspool
Nizozemsko Jean-Julien Rojer		7–6(7–2), 7–5
2025Francie Sadio Doumbia
Francie Fabien Reboul		Uruguay Ariel Behar
Belgie Joran Vliegen		6–7(4–7), 6–4, [11–9]
2026Monako Romain Arneodo
Austrálie Marc Polmans		Indie Juki Bhambri
Nový Zéland Michael Venus		3–6, 7–6(7–2), [10–7]

Rekordy

[editovat | editovat zdroj]
Dvouhra[13]
Rekorddržitelé rekordu
Nejvíce titulů3Norsko Casper Ruud
Nejvíce titulů v řadě2Švédsko Mats Wilander
Švýcarsko Stan Wawrinka
Norsko Casper Ruud
Nejvíce finále4Československo Tomáš Šmíd
Nejvíce vyhraných zápasů18Československo Tomáš Šmíd
Nejstarší vítěz38 letSrbsko Novak Djoković (2025)
Nejmladší vítěz17 letUSA Aaron Krickstein (1984)
Nejvýše postavený vítěz2. ATPŠvédsko Björn Borg (1981)
Nejníže postavený vítěz157. ATPŠvýcarsko Marc Rosset (1989)
Čtyřhra
Nejvíce titulů4Chorvatsko Mate Pavić
Nejvíce párových titulů2Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geneva Open na anglické Wikipedii.

  1. 1 2 3 Gonet Geneva Open 2026: Draws, dates, history & all you need to know. ATP Tour, Inc. [online]. 2026-05-13 [cit. 2026-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
  2. 1 2 Geneva Open [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.
  3. 1 2 Tennis: The Geneva Open 2020 officially canceled - Sports News: Tennis [online]. Archyde, 2020-03-18 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
  4. ↑ Geneva Open future secured with new title sponsor, ATP Tour to resume in August [online]. Sport Business, 2020-06-17 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
  5. ↑ ATP Dusseldorf Open dropped due to lack of sponsorship [online]. 12-11-2014. Dostupné online.
  6. ↑ the Partnership [online]. Banque Eric Sturdza [cit. 2016-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-22.
  7. ↑ Geneva Open trois ans avec Stan Wawrinka [online]. 16 December 2014 [cit. 2014-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-31. (francouzsky)
  8. ↑ Federer loses on clay-court comeback. BBC Sport [online]. 2021-05-18 [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
  9. ↑ Tomas Machac upsets Novak Djokovic to reach first ATP Tour final in Geneva. ATP Tour [online]. 2024-05-24 [cit. 2024-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
  10. ↑ Casper Ruud wins Geneva title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-05-25 [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. (anglicky)
  11. ↑ Novak Djokovic wins 100th trophy with victory over Hubert Hurkacz in gripping Geneva final. ATP Tour, Inc. [online]. 2025-05-24 [cit. 2025-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
  12. ↑ Novak Djokovic: Veteran wins 100th ATP Tour title with victory over Hubert Hurkacz at Geneva Open. BBC Sport [online]. 2025-05-24 [cit. 2025-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
  13. ↑ GONET GENEVA OPEN – ATP MEDIA NOTES PREVIEW & DAY 1 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2026-05-17 [cit. 2026-05-24]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Geneva_Open&oldid=25908891“