Ferdinand z Bubna a Litic
| Ferdinand Antonín z Bubna a Litic | |
|---|---|
 Ferdinand Antonín z Bubna a Litic | |
| Narození | 26. listopadu 1768 Zámrsk  České království |
| Úmrtí | 6. června 1825 (ve věku 56 let) Milán  Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Hřbitov San Gregorio |
| Povolání | voják, důstojník a diplomat |
| Ocenění | Vojenský řád Marie Terezie Řád sv. Anny Řád červené orlice 1. třídy Císařský rakouský řád Leopoldův Řád sv. Alexandra Něvského … více na Wikidatech |
| Nábož. vyznání | katolicismus |
| Choť | Wilhelmine von Ahrenfeld |
| Rodiče | Innozenz von Bubna und Littitz a Josepha von Bubna |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ferdinand Antonín hrabě z Bubna a Litic (26. listopadu 1768 Zámrsk[1], Čechy – 6. června 1825 Milán) byl rakouský polní podmaršálek, nejvíce známý svým působením za napoleonských válek. Pocházel z českého šlechtického rodu Bubnů z Litic.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v roce 1768 v Zámrsku a do rakouské armády vstoupil v roce 1784 jako kadet 57. dělostřeleckého pluku. Po přechodu k dělostřeleckému pluku č. 34 bojoval v letech 1788–1789 ve válce proti Turecku. Několikrát se vyznamenal v různých akcích a při obléhání Bělehradu byl povýšen do hodnosti praporčíka.
Plukovník 34. regimentu, hrabě Antonín Esterházy a generál hrabě František Josef Kinský, rozpoznali jeho talent a pomohli jeho kariéře. Dne 16. května 1789 byl povýšen do hodnosti podporučíka, následně pak do hodnosti nadporučíka u Kinského 7. jezdeckého regimentu. V roce 1792 bojoval proti Francii pod vedením knížete Jana I. z Lichtenštejna. V roce 1794 byl povýšen do hodnosti kapitána a následující rok se vyznamenal při obléhání Mannheimu (19. říjen – 22. listopad 1795). V roce 1796 se Bubna znovu vyznamenal při ústupu vojska arcivévody Karla od Rýna k Dunaji v bitvě u hornofalckého Neumarktu 22. srpna 1799. V roce 1814 se v čele armády zasloužil o osvobození města Ženevy od Napoleonovy okupace, za což byl vyznamenán diplomem městské rady.
V roce 1813 se zúčastnil v čele 2. lehké divize bitvy národů u Lipska, za což byl vyznamenán Vojenským řádem Marie Terezie. Na zámku v Zámrsku i v Ženevě, kde se po něm zásluhou českých krajanů jmenuje pasáž (Passage de-Bubna), ho připomínají pamětní desky.
Mezi lety 1814–1815 byl Ferdinand z Bubna generálním guvernérem v Piemontu, Savojsku a Nice[2]. Od roku 1818 až do své smrti v Miláně (6. červen 1825) byl velícím generálem v Lombardii[3][2]. Byl pohřben na hřbitově sv. Řehoře (San Gregorio) v Miláně[4] a později v kostele na Horním Jelní.
_presso_il_demolito_cimitero_di_San_Gregorio,_Milano.jpg)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SOA Hradec Králové, Matrika narozených 1730–1784 v Zámrsku, sign. 2309, ukn. 10941, str. 175. Dostupné online
- 1 2 CONRAD, Joseph; MOORE, Gene M. Suspense. Cambridge New York: Cambridge University Press ISBN 978-0-521-82353-1.
- ↑ Field Marshal Ferdinand Bubna, Graf von Litic, 1768-1826. www.historyofwar.org [online]. [cit. 2025-06-05]. Dostupné online.
- ↑ BARBIERA, Raffaello. Figure e figurine del secolo che muore. Milano: Fratelli Treves, 1899. 437 s. Dostupné online. (italsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KŠÍR, Josef , Vzpomínka na českého generála Ferdinanda Antonína Bubnu (1768–1825) v cizině. Genealogické a heraldické listy, roč. 33, č. 3, 2013, s. 67–74
- (anglicky) KUDRNA Leopold, SMITH Digby. Bubna von Littitz, Ferdinand Graf, www.napoleon-series.org
- (anglicky) BUBNA v Agepedia The American encyclopedia of 1851
- HOLLINS, David. Rakouští vojevůdci za napoleonských válek. Praha: Grada, 2007. 64 s. ISBN 978-80-247-1894-1. S. 21.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun-By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 273.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Antonín Bubna z Litic na Wikimedia Commons
