Divadlo na Vinohradech
| Divadlo na Vinohradech | |
|---|---|
hlavní průčelí divadla | |
| Stát | |
| Místo | Praha |
| Typ divadla | profesionální divadlo |
| Zaměření | činohra |
| Vznik | 1907 |
| Scény | Radiopalác Velká scéna Studiová scéna (v rekonstrukci) |
| Zkratka | DnV |
| Zřizovatel | Hlavní město Praha |
| Budova | |
| Styl | secese novorenesance eklekticismus |
| Architekt | Alois Čenský Antonín Turek |
| Doba výstavby | 1905–1907 |
| Otevření | 24. listopadu 1907 |
| Kód památky | 40226/1-1317 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Divadla sídlící v této budově | |
| Divadlo Metropol (24. listopadu 1942 – 31. ledna 1943) Činohra Národního divadla (15. března – 31. srpna 1944) | |
| Osobnosti | |
| Ředitel | Tomáš Töpfer |
| Umělecký šéf | Juraj Deák |
| Dramaturg | Jan Vedral Vladimír Čepek Jiří Janků |
| Režiséri | Juraj Deák Petr Svojtka |
| Další informace | |
| Souřadnice | 50°4′34″ s. š., 14°26′12,98″ v. d. |
| Adresa | Radiopalác Vinohradská 1789/40 Vinohrady 120 00 Praha 2 Historická budova náměstí Míru 1450/7 Vinohrady 120 00 Praha 2 Pokladna Ibsenova 1207/3 Vinohrady 120 00 Praha 2 Dílny Korunní 973/123 Vinohrady 130 00 Praha 3 |
| Ulice | náměstí Míru |
| Oficiální web | https://www.divadlonavinohradech.com/ |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Divadlo na Vinohradech je reprezentativní umělecká scéna hlavního města Prahy. Řadí se mezi největší ansámblová činoherní divadla v Česku.
Sezónu 2026/2027 zahájí divadlo v Radiopaláci na Vinohradské třídě 1789/40, kam se divadelní provoz kvůli rekonstrukci budovy přesune na zhruba 33 měsíců.[1] Prostor bývalého kina Květen byl pro tento účel adaptován na divadelní sál pro 370 diváků.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Divadlo bylo slavnostně otevřeno 24. listopadu 1907. Prvním představením byla hra Jaroslava Vrchlického Godiva v režii F. A. Šuberta s výpravou Josefa Weniga. Kromě činohry působil v divadle zpočátku i operní a operetní soubor, a to do roku 1919.
V letech 1929–1950 byla vinohradská scéna s přidruženými scénami provozována jako Městská divadla pražská. V letech 1929–1945 a 1946–1950 patřilo do svazku městských divadel Komorní divadlo. Během nacistické okupace, kdy jí byla odebrána hlavní budova, převzala organizace zrušené divadlo a soubor Emila Františka Buriana pod názvem Městské divadlo na Poříčí (1941–1945) a Karlínské divadlo pod názvem Divadlo J. K. Tyla (1944), po květnové revoluci jako Městské lidové divadlo v Karlíně (1945). Pražské divadlo pro mládež pod vedením Františka Kováříka vystupovalo pod hlavičkou Městských divadel v letech 1947–1949.
V roce 1950 bylo rozkazem ministra národní obrany zřízeno Divadlo československé armády se stálou scénou v bývalé budově Městského divadla. Soubor a majetek se rozdělil mezi armádní divadlo v gesci Hlavní politické správy Československé armády a Městská divadla pražská (Komorní divadlo, Divadlo Komedie) jako nástupnické městské organizace. Roku 1960 armádní divadlo získalo opět město, které jej pod původním názvem provozovalo až do roku 1966.
Po zrušení Státního divadelního studia byl v letech 1981–1990 Divadlu na Vinohradech organizačně podřízen Činoherní klub.
V roce 1990 adaptoval scénograf Karel Glogr bývalou zkušebnu v hlavní budově na komorní Studiovou scénu.
| „ | Městské divadlo na Královských Vinohradech, to bylo tenkrát, pane, nějaké divadlo! Hned po Národním ze všech nejznámější a nejrenomovanější. A díky Hilarovým hercům a režiím možná tehdy i přitažlivější než Národní. | “ |
| — František Kovářík[2] | ||
Historické divadelní organizace
[editovat | editovat zdroj]- Městské divadlo Královských Vinohradů (1907–1921)
- provozovatel: Spojené družstvo Národního divadla v Praze (1906–1921)
- scéna: Vinohradské divadlo (též jako Městské divadlo, 24. listopadu 1907 – 31. prosince 1921)
- soubory: Činoherní soubor MDKV, Operní soubor MDKV (1907 – 21. září 1919, začátek stávky)
- Městská divadla pražská (1922–1950)
- provozovatelé: Spojené družstvo Národního divadla v Praze (1922–1945), Ústřední národní výbor hlavního města Prahy (1945–1950)
- scény: Vinohradské divadlo (též jako Městské divadlo, 1. ledna 1922 – 29. září 1941, 1. února 1943 – 14. března 1944 Národní odborová ústředna zaměstnanecká, 9. června 1945 – 3. července 1950), Komorní divadlo (10. prosince 1929 – 31. srpna 1944, 1946 – 3. července 1950), divadlo na Poříčí (16. května, 19. června první představení – 31. srpna 1944), Karlínské divadlo (14. března – 31. srpna 1944 jako Divadlo J. K. Tyla, 8. června – 31. července 1945 jako Městské lidové divadlo v Karlíně)
- soubory: Soubor MDP (v roce 1944 jako Soubor Divadla J. K. Tyla), Soubor zrušeného divadla D 41 (1941–1945), Pražské divadlo pro mládež (1947–1949, umělecky samostatný)
- uzavření: první stanné právo v protektorátu (30. září – 3. listopadu 1941), druhé stanné právo v protektorátu (27. května – 3. července 1942), uzavření na konci války (1. září 1944 – 4. května 1945)
- Divadlo československé armády (1950–1960, 1. října 1954 – 30. června 1960 jako Ústřední divadlo československé armády)
- provozovatel: Hlavní politická správa
- scéna: Vinohradské divadlo (6. října 1950 – 30. června 1960), Armádní umělecké divadlo (1951–1952, umělecky samostatná)
- soubory: Hlavní soubor DČA (v letech 1954–1960 jako Hlavní soubor ÚDČA), Zájezdový soubor DČA (15. září 1953 – 30. června 1958, v letech 1954–1958 jako Zájezdový soubor ÚDČA), Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého (umělecky samostatný), Soubor AÚD (1951–1952)
- Divadlo na Vinohradech (od 1960, 1. července 1960 – 17. února 1966 jako Divadlo československé armády na Vinohradech)
- provozovatelé: Národní výbor hlavního města Prahy (1960–1990, státní socialistická organizace), Hlavní město Praha (od 1990, příspěvková organizace)
- scény: Velká scéna Vinohradského divadla, Komorní divadlo (1977–1989, formálně bez umělecké produkce), Činoherní klub (1981–1990, umělecky samostatná), Studiová scéna Vinohradského divadla (od 1995, 5. října 1995 – 21. října 2015 jako Zkušebna), Radiopalác (od 2026)
- soubory: Soubor DnV, Soubor ČK (1981–1990)
- uzavření: jarní protiepidemická opatření (10. března – 10. května 2020), podzimní protiepidemická opatření (12. října 2020 – 10. května 2021)
- Vítězný návrh Aloise Čenského
- Soutěžní návrh Antonína Balšánka
- Původní opona Vladimíra Županského
- Jeviště Komorního divadla
- Hlediště Komorního divadla
- Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého
Budova
[editovat | editovat zdroj]Budova divadla byla postavena v letech 1905–1907 staviteli Janem Majerem a Josefem Veselým podle návrhu architekta Aloise Čenského. Architektonický styl stojí na novorenesančním základě, nad kterým převažuje secesní dekorativismus.[3]
Alegorické postavy na pylonech nad středovým průčelím budovy mají název Statečnost (anděl se vztyčeným mečem) a Pravda (anděl se zrcadlem). Jejich autorem je Milan Havlíček.
Budova z roku 1907 se nachází na náměstí Míru v městské části Praha 2 na Vinohradech (součást Městské památkové zóny Vinohrady, Žižkov, Vršovice), pokladna a obchodní oddělení v přilehlé Ibsenově ulici, dílny v Korunní ulici u Orionky.
Autoři budovy
[editovat | editovat zdroj]- Alois Čenský, hlavní architekt, vítěz architektonické soutěže
- Antonín Turek, architekt
- Antonín Balšánek, účastník architektonické soutěže, částečně převzatý návrh
- Antonín Hrubý, účastník architektonické soutěže
- Josef Schulz, člen poroty architektonické soutěže
- Jan E. Koula, člen poroty architektonické soutěže
- František Adolf Šubert, člen poroty architektonické soutěže
- Josef Zítek, člen poroty architektonické soutěže
- Milan Havlíček, sochař, dva andělé na průčelí, alegorie Statečnosti a Pravdy
- Bohumil Kafka, sochař, čtyři sochy na průčelí, alegorie Tragédie, Baletu, Opery a Komedie
- Antonín Mára, sochař, sochy proscénia a diváckých lóží
- Antonín Popp, sochař, karyatidy
- Ferenc Futurista, sochař, sochy nad bočními vchody
- František Urban, malíř, strop velké scény Hold uměnám vlasti
- Vladimír Županský, malíř, vítěz malířské soutěže na původní oponu, Múza se snáší mezi umělce
- Karel Špillar, malíř, účastník malířské soutěže na původní oponu, Figurální kompozice v zámecké zahradě
Sochařské portréty v 1. patře
[editovat | editovat zdroj]- hlava Otýlie Beníškové, autor: Miroslav Pangrác
- hlava Karla Čapka, autor: Karel Dvořák, odhalení: 20. listopadu 1967, při zahájení výstavy 60 let Divadla na Vinohradech
- hlava Jiřího Frejky, autor: Jan Kodet, odhalení: 20. listopadu 1967, při zahájení výstavy 60 let Divadla na Vinohradech
- busta Karla Hugo Hilara, autor: Břetislav Benda, odhalení: 22. října 1939
- hlava Františka Kováříka, odhalení: listopad 1987
- hlava Františka Langera, autor: Jan Kodet, odhalení: 20. listopadu 1967, při zahájení výstavy 60 let Divadla na Vinohradech
- busta Anny Letenské, autor: Jan Jiříkovský, odhalení: 30. listopadu 1947
- busta Jindřicha Plachty, autor: Jan Kolář
- hlava Ilji Racka, autor: Martin Kuchař, odhalení: 10. dubna 2026, před premiérou inscenace Petrolejové lampy
- hlava Jana Škody, odhalení: 24. listopadu 1982, při zahájení výstavy Podíl vinohradské scény na rozvoji českého pokrokového divadla
- busta Vladimíra Šmerala, odhalení: 24. listopadu 1982, při zahájení výstavy Podíl vinohradské scény na rozvoji českého pokrokového divadla
- busta Františka Adolfa Šuberta, autor: B. Matějíček
- busta Josefa Kajetána Tyla, autor: Karel Dvořák
- busta Karla Vávry, autor: Jakub Obrovský, odhalení: duben 1941, připomínka 10 let od úmrtí
- busta Bohuše Zakopala, autor: Karel Kotrba, odhalení: 10. října 1937, připomínka 1 roku od úmrtí
- Alegorie statečnosti od Milana Havlíčka
- Alegorie pravdy od Milana Havlíčka
- Hlediště divadla
- Pohled z prvního balkónu hlediště na jeviště
- Strop a centrální lustr v hledišti
- Studiová scéna
- Rekvizitárna
- Stará zkušebna
- Pracoviště inspicienta
- Kabina osvětlovače
- Pracoviště obsluhy v provazišti
Organizace
[editovat | editovat zdroj]Divadlo má právní formu příspěvkové organizace, jejím formálním zřizovatelem je hlavní město Praha. V čele divadla stojí ředitel, kterým je od roku 2012 herec, režisér a senátor Tomáš Töpfer (ve vinohradském angažmá v letech 1987–1998). Post uměleckého šéfa zastává Juraj Deák (režíroval zde už v letech 1999 a 2000), šéfdramaturgem je Jan Vedral (předtím působil v divadle jako dramaturg a šéfdramaturg v letech 1985–1990 a 1994–1998).
Umělecký program reprezentativní scény hlavního města Prahy si dává za cíl v návaznosti na dlouhou tradici uvádět inscenace velké činohry, která stojí na interpretaci hodnotných dramatických textů a na hereckém umění.[4] Repertoár divadla čítá kolem 15 žánrově rozmanitých inscenací, každou sezónu se uskuteční okolo 5 premiér. Umělecký soubor tvoří zhruba 40 členů, kolem 25 umělců vystupuje pohostinsky.
Inscenace jsou uváděny v hlavní budově na Velké scéně (kukátkové divadlo) s kapacitou 621 míst a Studiové scéně (bývalá Zkušebna, black box divadlo) s kapacitou 60 míst. Hry Studiové scény tvoří od roku 2012 cyklus Česká a slovenská komorní hra. Divadlo připravuje i exkluzivní site specific projekty s nižším počtem repríz (Kdokoli v kostele sv. Anny, Terezka v kostele sv. Šimona a Judy). Obvyklé začátky večerních představení jsou v 19 hodin, odpoledních ve 14 hodin a dopoledních v 10.30.
Vedle volného prodeje vstupenek nabízí divadlo sezónní abonmá, uplatnit lze dárkové poukazy a permanentky. Členský program pro diváky funguje jako Klub přátel Divadla na Vinohradech.
Divadlo spravuje vlastní umělecký archiv, který poskytuje badatelské služby. V archivu jsou uloženy materiály od roku 1950. Starší sbírky byly v minulosti předány Národnímu muzeu, kde o ně pečuje Divadelní oddělení. Sbírkové předměty uchovává také Institut umění – Divadelní ústav, Muzeum Prahy, Vojenský historický ústav nebo Uměleckoprůmyslové muzeum, archiválie potom Archiv hlavního města Prahy, Národní filmový archiv, Vojenský ústřední archiv nebo Národní archiv.
Divadlo na Vinohradech vydává stejnojmenný divadelní měsíčník s periodicitou 10 čísel za rok, který vychází jako příloha Hospodářských novin.
Od roku 2014 se organizace podílí na adopci hrobu Karla Hugo Hilara a Zdenky Baldové na Vinohradském hřbitově v Praze.[5]
Výkonové ukazatele divadla
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Představení | Návštěvníci | Návštěvnost (%) | Tržebnost (%) | Premiéry |
|---|---|---|---|---|---|
| 2010 | 241 | 115 425 | 81,33 | 67,07 | 5 |
| 2011 | 270 | 109 308 | 77,23 | 62,55 | 7 |
| 2012 | 264 | 111 591 | 77 | 63,61 | 7 |
| 2013 | 304 | 122 696 | 81 | 78 | 9 |
| 2014 | 280 | 117 262 | 78,82 | 77,14 | 7 |
| 2015 | 295 | 117 141 | 78,62 | 76,6 | 9 |
| 2016 | 318 | 119 575 | 77 | 74 | 7 |
| 2017 | 313 | 114 178 | 76 | 72 | 6 |
| 2018 | 306 | 116 912 | 79,66 | 74,58 | 7 |
| 2019 | 309 | 117 112 | 75,3 | 68 | 6 |
| 2020 | 89 | 32 654 | 77,52 | 64,91 | 4 |
| 2021 | 127 | 42 544 | 67,37 | 60,79 | 4 |
| 2022 | 242 | 88 462 | 69,4 | 60,2 | 6 |
| 2023 | 257 | 113 880 | 81,7 | 71,1 | 5 |
| 2024 | 276 | 108 869 | 80 | 70 | 5 |
| 2025 | 255 | 112 506 | 85,2 | 75,9 | 2 |
Výkonové ukazatele dle výročních zpráv.[6] Údaje o představeních, návštěvnících, návštěvnosti a tržebnosti evidující představení na vlastní scéně odehraná vlastním souborem a ve formě spolupořadatelství nebo hostování. Od 10. března 2020 do konce srpna 2020 a od 12. října 2020 do konce května 2021 byl z důvodu pandemie covidu-19 provoz přerušen.
Vedení a inscenátoři
[editovat | editovat zdroj]Ředitelé
[editovat | editovat zdroj]- František Adolf Šubert (1907–1908)
- Václav Štech (1909–1913)
- František Fuksa (1913–1935)
- Bedřich Jahn (1935–1940)
- Vladimír Říha (1940–1944)
- František Götz (1944–1945)
- Jiří Frejka (1945–1950)
- František Prček (1950–1952)
- Antonín Štrof (1952–1960)
- Luboš Pistorius (1960–1965)
- František Pavlíček (1965–1970)
- Zdeněk Míka (1970–1988)
- František Laurin (1988–1990)
- Jiřina Jirásková (1990–2000)
- Jindřich Gregorini (2000–2012)
- Tomáš Töpfer (od 2012)
Umělečtí šéfové
[editovat | editovat zdroj]Činohra
[editovat | editovat zdroj]- Karel Hugo Hilar (1914–1920)
- Jaroslav Kvapil (1921–1928)
- Jan Bor (1930–1936)
- Bohuš Stejskal (1936–1941, 1945)
- František Salzer (divadlo Na poříčí 1941–1945)
- Jiří Plachý starší (1943–1945)
- Aleš Podhorský (1950–1951)
- Jan Škoda (1951–1960)
- Jan Novák (1986–1987)
- Jan Burian (1991–1993)
- Jiří Menzel (2000–2003)
- Martin Stropnický (2003–2012)
- Juraj Deák (od 2012)
Zpěvohra
- Ludvík Čelanský (1907–1911, 1913–1914)
- Karel Holeček (1911–1913)
- Otakar Ostrčil (1914–1919)
Výprava
- Josef Wenig (1907–1908, 1913–1916, 1921–1939)
- František Schneiberg (1911–1913)
- Alexandr Vladimír Hrska (1916–1919)
- Adolf Wenig (1939–1948)
- Josef Gabriel (1950–1963)
- Zbyněk Kolář (1963–1970)
Režiséři a asistenti
[editovat | editovat zdroj]Činohra
- Jan Bor (1924–1939)
- Josef Budský (1964–1965)
- Jan Burian (1991–1995)
- Jiří Dalík (1971–1988)
- Juraj Deák (od 2012)
- Adolf Dobrovolný (1907–1913)
- Karel Dostal (1920–1922)
- Jaroslav Dudek (1962–1992)
- Jiří Frejka (1945–1950)
- Jan Fišer (asistent 1945–1950)
- Otto Haas (1950–1954)
- Gabriel Hart (režisér, asistent 1919–1925, 1930–1948)
- Karel Hugo Hilar (1910–1920)
- František Hlavatý (1907–1933)
- Karel Hovorka (asistent 1945–1988)
- Václav Hudeček (1968–1970)
- Alois Chavát (1907–1919)
- Karel Jernek (1943–1947)
- Antonín Jiřikovský (1907–1916)
- Jan Kačer (1986–1990)
- Zdeněk Kaloč (1993–1994, 1996–2001)
- Antonín Kandert (1925–1959)
- Karel Konstantin (1940–1945)
- Jakub Korčák (1993–1996)
- Antonín Kurš (1944)
- Jaroslav Kvapil (1921–1928)
- František Laurin (1988–1991)
- Jiří Menzel (1995–2003)
- Zdeněk Míka (1970–1988)
- Jan Novák (1985–1992, 2001–2009)
- Luboš Pistorius (1960–1971)
- Jiří Plachý starší (1929–1948)
- Jaromír Pleskot (1945–1950)
- Aleš Podhorský (1950–1953)
- Jan Port (1921–1945)
- Alfréd Radok (asistent 1939–1940, 1943–1944)
- Stanislav Remunda (1952–1991)
- František Salzer (1930–1945)
- Ladislav Smoček (1992–1993)
- Miloslav Stehlík (1955–1966)
- Bohuš Stejskal (1923–1948)
- Jan Strejček (1954–1961, 1976–1984)
- Martin Stropnický (2003–2012)
- Petr Svojtka (od 2026)
- Ivan Šarše (1954–1956)
- Jan Škoda (1951–1960)
- Josef Šmída (1948–1949)
- Václav Špidla (1948–1954)
- Daniel Špinar (2008–2010)
- Václav Štech (1909–1912)
- František Štěpánek (1957–1988)
- Zdeněk Štěpánek (1921–1934)
- František Adolf Šubert (1907–1908)
- Tomáš Töpfer (od 2012)
- Karel Vávra (1919–1931)
- Ivan Weiss (1951–1953)
- Miloslav Zachata (1951–1954)
- Erik Zámiš (1948–1955)
- Jan Zelenka (1907–1925)
Zpěvohra
- Richard Branald (1907–1908)
- Bedřich Karen (1917–1921)
- Rudolf Lanhaus (1907–1919)
- Otto Mansfeld (1907–1916)
- Richard Menšík (1907–1919)
- Vladimír Wuršer (1913–1919)
- Václav Zatiranda (1909–1919)
Zájezdy
- Hugo Domes (1953–1957)
- Eva Hallerová (1953–1958)
- Gustav Oplustil (1953–1958)
- Ladislav Panovec (1950–1952)
Dramaturgové a lektoři
[editovat | editovat zdroj]- Josef Balvín (1952–1965)
- Jaroslav Bílý (1960–1972)
- Zdeněk Bláha (1949–1955, 1964–1967)
- Milan Calábek (1974–1991)
- Jan Císař (1988–1989)
- Roman Císař (1986–1988)
- Karel Čapek (1921–1923)
- Vladimír Čepek (od 2018)
- Jiří Dalík (1971–1988)
- Věra Eliášková (dramaturgyně, lektorka 1972–1986)
- Barbora Hančilová (2016–2022)
- Zdeněk Hedbávný (1995–1996, 1998–2002)
- Karel Hugo Hilar (dramaturg 1913–1920, lektor 1910–1913)
- Vladimír Horáček (1950–1958, 1970–1977)
- Jiří Janků (od 2022)
- Jaroslav Kamper (1907–1909)
- Josef Kodíček (1927–1930)
- Pavel Kohout (1963–1966)
- Václav Königsmark (1991–1995)
- Alena Kožíková (1996–2008)
- Karel Kraus (1945–1950)
- František Langer (1930–1935)
- Lucie Němečková (2011–2012)
- Jan Novák (1985–1992, 2001–2009)
- Klára Novotná (2006–2010)
- Bořivoj Prusík (lektor 1907–1910)
- Alfréd Radok (lektor 1939–1940, 1943–1944)
- Otakar Roubínek (1990)
- Zuzana Sílová (1986–1990, 1991–1993)
- Jolana Součková (1993–2006)
- Miloslav Stehlík (1955–1966)
- Helena Šimáčková (1966–1970, 1990–1991)
- Milan Šotek (2013–2015)
- Frank Tetauer (dramaturg 1935–1945, lektor 1930–1935)
- Karel František Tománek (2015–2016)
- Jan Vedral (1985–1990, 1994–1998, od 2012)
- Martin Velíšek (2006–2012)
- Tomáš Vondrovic (2004–2008)
- Kristina Žantovská (2006–2010)
Scénografové
[editovat | editovat zdroj]- Josef Gabriel (1950–1963)
- Karel Glogr (1991–2004)
- Alexandr Vladimír Hrska (1916–1919)
- Zbyněk Kolář (1960–1991)
- Jarmila Konečná (1977–2004)
- Josef Raban (1939–1954)
- František Schneiberg (1911–1913)
- Ada Švecová (1948–1962)
- Miloš Tomek (1970–1974)
- Adolf Wenig (1939–1948)
- Josef Wenig (1907–1908, 1913–1916, 1921–1939)
Dirigenti a sbormistři
[editovat | editovat zdroj]- Antonín Barták (sbormistr, dirigent 1908–1915)
- Jiří Bělohlávek (dirigent 1966–1967, 1970–1972)
- Bohumil Čipera (dirigent 1950)
- Jiřina Čiperová (sbormistryně, korepetitorka 1950)
- Bedřich Holeček (dirigent 1908–1913)
- Josef Chavát (dirigent 1918–1919)
- Jaromír Otto Karel (korepetitor 1942–1943)
- Vilém Prokop Mlejnek (dirigent 1956–1958)
- Antonín Maria Nademlejnský (dirigent, korepetitor 1915–1916, 1925–1950)
- Karel Nedbal (dirigent 1914–1919)
- Rudolf Piskáček (dirigent 1907–1918)
- Metod Přikryl (dirigent 1950–1952)
- Petr Růžička (dirigent 1973–1989)
- Ladislav Simon (1959–1970)
- Milan Zuna
Baletní mistři
[editovat | editovat zdroj]- Josef Judl (1927–1928)
- Greco Poggiolessi (1909, 1911–1912, 1914–1919)
- Václav Pohan (1912–1913)
- Jan Trojanowski (1907–1910)
Umělecký soubor
[editovat | editovat zdroj]Herci
[editovat | editovat zdroj]- Daniel Bambas (člen 2004–2024, host 2002–2004 a od 2024)
- Igor Bareš (člen od 2015)
- Vojtěch Bartoš (host od 2014)
- Jan Battěk (host 2005–2012 a od 2015)
- František Beleš (člen od 2024)
- Dominick Benedikt (člen od 2017)
- Ondřej Brousek (host od 2013)
- Otakar Brousek mladší (člen 2013–2025, host 1974, 2012–2013 a od 2025)
- Petr Matyáš Cibulka (člen od 2022)
- Tomáš Dastlík (host 2014–2015, člen od 2015)
- Patrik Děrgel (host od 2026)
- Václav Hanzl (host od 2025)
- Marek Holý (člen od 2012)
- Viktor Javořík (host 2015–2017 a 2025, člen 2017–2025 a od 2026)
- Lukáš Kofroň (host)
- Petr Kostka (člen 1994–2010, host od 2010)
- Jan Krafka (člen od 2020)
- Ondřej Kraus (člen od 2018)
- Kryštof Krhovják (host od 2024)
- Marek Lambora (člen 2015–2024, host od 2024)
- Martin Leták (host od 2016)
- Jiří Maryško (host 2014–2015, člen od 2015)
- Stanislav Moskvin (člen od 2022)
- Zdeněk Palusga (člen od 2020)
- Jiří Panzner (člen 2024–2025, host od 2025)
- Tomáš Pavelka (člen 2016–2024, host od 2024)
- Aleš Petráš (člen od 2021)
- Aleš Procházka (člen od 2018)
- Kryštof Rímský (host 2006, člen od 2020)
- Pavel Rímský (člen od 1997)
- Jiří Roskot (člen 2019–2025, host od 2025)
- Jaroslav Satoranský (člen od 1966)
- Svatopluk Skopal (člen od 1976)
- David Steigerwald (host 2011–2013, člen od 2013)
- Václav Svoboda (člen od 2013)
- Václav Šamárek (host od 2020)
- Jiří Šesták (host 2002 a od 2020)
- Jan Šťastný (člen od 1992)
- Tomáš Töpfer (člen 1987–1998, host od 2012)
- Zdeněk Vencl (host od 2026)
- Jan Vrbacký (host od 2026)
- Václav Vydra (host 1974 a 1976, člen od 1995)
- Erik Zabrucký (člen od 2024)
- Daniel Bambas
- Igor Bareš
- Jan Battěk
- František Beleš
- Dominick Benedikt
- Ondřej Brousek
- Otakar Brousek ml.
- Petr Matyáš Cibulka
- Tomáš Dastlík
- Marek Holý
- Viktor Javořík
- Jan Krafka
- Ondřej Kraus
- Marek Lambora
- Jiří Maryško
- Stanislav Moskvin
- Zdeněk Palusga
- Jiří Panzner
- Tomáš Pavelka
- Aleš Petráš
- Aleš Procházka
- Kryštof Rímský
- Pavel Rímský
- Jiří Roskot
- Jaroslav Satoranský
- Svatopluk Skopal
- David Steigerwald
- Václav Svoboda
- Václav Šamárek
- Jiří Šesták
- Václav Vydra
- Erik Zabrucký
Herečky
[editovat | editovat zdroj]- Tereza Bebarová (hostka 2014–2015, členka od 2015)
- Tereza Císařová (hostka 2016–2017, členka od 2017)
- Andrea Černá (hostka 2014–2015, členka od 2015)
- Markéta Děrgelová (členka 2014–2024, hostka 2013–2014 a od 2024)
- Andrea Elsnerová (hostka 1999, členka od 1999)
- Radka Fidlerová (hostka od 2025)
- Jindřiška Hanušová (hostka od 2023)
- Karolína Knězů (členka 2024–2025, hostka 2022–2024 a od 2025)
- Naďa Konvalinková (členka od 2015)
- Jana Kotrbatá (hostka 2016–2017, členka od 2017)
- Šárka Krausová (členka od 2016)
- Aneta Krejčíková (členka od 2022)
- Vendulka Křížová (členka od 1990)
- Marie Anna Kupcová (hostka od 2026)
- Alice Laksarová (hostka od 2014)
- Iva Marešová (hostka od 2020)
- Zuzana Matušková (hostka od 2025)
- Carmen Mayerová (hostka od 2012)
- Elizabeth Kateřina McIntosh (hostka 2023–2025, členka od 2025)
- Magdalena Ochotná (hostka od 2025)
- Denisa Pfauserová (hostka od 2016)
- Barbora Poláchová (hostka od 2022)
- Regina Rázlová (hostka od 2017)
- Eva Režnarová (hostka 1983, členka od 1994)
- Sabina Rojková (hostka 2014–2017, členka od 2017)
- Sára Rychlíková (hostka 2020–2022, členka od 2022)
- Antonie Talacková (členka od 2015)
- Michaela Tomešová (hostka od 2021)
- Zuzana Vejvodová (hostka 1998 a 2012–2014, členka od 2014)
- Tereza Bebarová
- Andrea Černá
- Markéta Děrgelová
- Andrea Elsnerová
- Karolína Knězů
- Naďa Konvalinková
- Jana Kotrbatá
- Šárka Krausová
- Aneta Krejčíková
- Vendulka Křížová
- Elizabeth Kateřina McIntosh
- Barbora Poláchová
- Regina Rázlová
- Eva Režnarová
- Sabina Rojková
- Sára Rychlíková
- Antonie Talacková
- Zuzana Vejvodová
Repertoár
[editovat | editovat zdroj]Repertoár sezóny 2025/2026
[editovat | editovat zdroj]- William Shakespeare: Romeo a Julie, režie: Juraj Deák, premiéra: 12. prosince 2015, derniéra: 13. června 2026
- George Bernard Shaw: Pygmalion, režie: Juraj Deák, premiéra: 22. dubna 2016
- Jan Procházka – Lenka Procházková: Ucho, režie: Šimon Dominik, premiéra: 9. června 2017
- Nikolaj Vasiljevič Gogol: Revizor, režie: Juraj Deák, premiéra: 19. prosince 2018
- Barbora Hančilová: Za dveřmi, režie: Barbora Mašková, česká premiéra: 31. května 2019
- Václav Havel: Motýl na anténě – Audience, režie: Šimon Dominik, premiéra: 29. listopadu 2019
- Milan Uhde – Miloš Štědroň: Balada pro banditu, režie: Juraj Deák, premiéra: 2. října 2020
- Nathaniel Richard Nash: Obchodník s deštěm, režie: Juraj Deák, premiéra: 1. září 2021, derniéra: 1. prosince 2025
- Agatha Christie: Past na myši, režie: Jan Burian, premiéra: 15. října 2022
- Molière: Lakomec, režie: Pavel Khek, premiéra: 20. října 2023, derniéra: 30. prosince 2025
- Denis Kelly: Sirotci, režie: Barbora Mašková, premiéra: 19. dubna 2024, ve spolupráci s OLDstars
- William Shakespeare: Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete, režie: Juraj Deák, poprvé: 21. června 2024, premiéra: 6. listopadu 2024
- Carlo Goldoni: Poprask na laguně, režie: Juraj Deák, premiéra: 20. prosince 2024
- Francis Scott Fitzgerald – Simon Levy: Velký Gatsby, režie: Martin Čičvák, premiéra: 1. března 2025
- Alena Mornštajnová – Jiří Janků: Hana, režie: Petr Svojtka, premiéra: 4. dubna 2025
- Jean Giraudoux: Ondina, režie: Juraj Deák, premiéra: 17. ledna 2026
- Jaroslav Havlíček – Martin Velíšek – Ivan Rajmont: Petrolejové lampy, režie: Petr Svojtka, premiéra: 10. dubna 2026
- Eugène Ionesco: Nosorožec, režie: Martin Čičvák, předpremiéra: 5. června 2026
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ AKTUÁLNĚ. bulletiny.divadlonavinohradech.com [online]. [cit. 2026-06-25]. Dostupné online.
- ↑ František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Praha, Odeon, 1982, s. 190.
- ↑ Databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2026-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-25. (anglicky)
- ↑ Úvodní stránka - Divadlo na Vinohradech. www.divadlonavinohradech.com [online]. [cit. 2025-04-14]. Dostupné online.
- ↑ ADOPCE HROBŮ. bulletiny.divadlonavinohradech.com [online]. [cit. 2026-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zprávy - Divadlo na Vinohradech. www.divadlonavinohradech.com [online]. [cit. 2025-10-10]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BALVÍN, Josef (ed). Divadlo na Vinohradech 1907–1967. Praha: Divadlo na Vinohradech, 1967.
- BALVÍN, Josef (ed). Divadlo na Vinohradech 1907–1967. Praha: Divadelní ústav – Divadlo na Vinohradech, 1968.
- BÍLEK, Jiří – LÁNÍK, Jaroslav – ŠACH, Jan. Československá armáda v prvním poválečném desetiletí: květen 1945 – květen 1955. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 2006. ISBN 80-7278-377-7.
- BÍLEK, Jiří – LÁNÍK, Jaroslav – MINAŘÍK, Pavel – POVOLNÝ, Daniel – ŠACH, Jan. Československá lidová armáda v koaličních vazbách Varšavské smlouvy: květen 1955 – srpen 1968. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 2008. ISBN 978-80-7278-472-1.
- BUCHNER, Alexander. Divadelní fotografie Karla Drbohlava. Praha: Národní muzeum, 1980.
- BUCHNER, Alexander. První čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech ve fotografii Františka Kutty. Praha: Národní muzeum, 1970.
- CALÁBEK, Milan – ŠMÍDOVÁ, Irena. Divadlo na Vinohradech – 75 let. Praha: Divadlo na Vinohradech, 1982.
- ČERNÝ, Jindřich. Osudy českého divadla po druhé světové válce: divadlo a společnost 1945–1955. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1502-0.
- Divadlo na Vinohradech: divadelní měsíčník. Praha: Divadlo na Vinohradech, od 2012. E 20874.
- HEDBÁVNÝ, Zdeněk (ed.). Divadlo na Vinohradech 1907–1997. Praha: Divadlo na Vinohradech, 1997.
- HILAR, Karel Hugo. Boje proti včerejšku. Praha: Borový, 1922.
- HILMERA, Jiří. Vinohradské divadlo: Zbudování Divadla na Vinohradech. Praha: Divadlo na Vinohradech – Divadelní ústav.
- HLAVATÝ, František. Z jevišťátek a z velkých scén (Městské divadlo pražské na Král. Vinohradech). Praha: Vlastním nákladem, kolem 1931.
- HORÁČEK, Jaroslav. Zvrácené poměry v Městském divadle vinohradském. Praha: Nákladem Jaroslava Horáčka, 1909. Dostupné online
- JAHN, Bedřich. Pět let ředitelem Městských divadel pražských. Praha: Melantrich, 1940.
- JUST, Vladimír. Divadlo v totalitním systému: příběh českého divadla (1945–1989) nejen v datech a souvislostech. Praha: Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1720-8.
- KRONBAUER, Viktor a kol. Viktor Kronbauer: divadelní fotografie. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2017.
- KRUH SOLISTŮ. Jubilejní album členů Městských divadel pražských. Praha: Vlastním nákladem, 1932.
- KRUH SOLISTŮ. Kruh solistů vzpomíná 1942. Praha: Vlastním nákladem, 1942.
- KRUH SOLISTŮ. Novoročenka 1941. Praha: Vlastním nákladem, 1940.
- KRUH SOLISTŮ. Ročenky Kruhu solistů. Praha: Vlastním nákladem, 1924–1946. Dostupné online Dostupné online
- Ročenka Kruhu solistů Městského divadla (1924–1929, roč. I–VI).
- Ročenka Kruhu solistů Městských divadel (1930–1939, roč. VII–XVI).
- Jubilejní ročenka kruhu solistů Městských divadel pražských 1920–1940 (1940, roč. XVII).
- Výroční zpráva Kruhu solistů Městských divadel pražských za rok 1940 (1941, roč. XVIII).
- Přehled činnosti Kruhu solistů Městských divadel pražských za rok 1941 (1942, roč. XIX).
- Kruh solistů Městských divadel pražských 1942 (1943, roč. XX).
- Jubilejní ročenka Kruhu solistů Městských divadel (1946).
- KVAPIL, Jaroslav. O čem vím. Praha: Orbis, 1932.
- LÍBAL, Patrik. Divadlo na Vinohradech. In: PLATOVSKÁ, Marie (ed.). Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3.
- MÜLLER, Vladimír (ed.). Padesát let Městských divadel pražských: 1907–1957. Praha: Ústřední národní výbor hlav. města Prahy, 1958.
- PECHAROVÁ, Vilemína (ed.). Boj o rozluku v Městském divadle Král. Vinohrad. Praha: Národní muzeum, 1990.
- ROUBÍNEK, Otakar. Vinohradské divadlo: I. Založení a první sezóny. Praha: Divadlo na Vinohradech – Divadelní ústav.
- SÍLOVÁ, Zuzana – HRDINOVÁ, Radmila. Divadlo na Vinohradech 1907–2007. Díl II. Vinohradský ansámbl. Praha: Divadlo na Vinohradech, 2007. ISBN 978-80-239-9604-3.
- ŠMÍDOVÁ, Irena. Divadlo na Vinohradech – 80 let. Praha: Divadlo na Vinohradech, 1987.
- ŠORMOVÁ, Eva. Divadlo na Vinohradech. In: Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000, s. 111–119. ISBN 80-7008-107-4.
- ŠTECH, Václav. Vinohradský případ: román divadelní skutečnosti: otištěno z Lidových novin. Praha: Nakl. J. Otto, 1922.
- TŮMOVÁ, Barbara. Karel Čapek ve Vinohradském divadle. Praha: Národní muzeum, 1988.
- UMĚLECKÁ SPRÁVA DIVADLA. Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech: jubilejní sborník. Praha: Městské divadlo na Král. Vinohradech, 1932.
- UMĚLECKÁ SPRÁVA DIVADLA. Třicetiletí Městského divadla pražského na Král. Vinohradech: jubilejní číslo 24. XI. 1937. Praha: Městská divadla pražská, 1937.
- Ústřední divadlo československé armády: ročenka 1955. Praha: ÚDČA, 1955.
- Ústřední divadlo československé armády. Praha: ÚDČA, 1959.
- VEDRAL, Jan a kol. Vyvětráváme...: Divadlo na Vinohradech za "normalizace". Praha: Pražská scéna – AMU, 2024. ISBN 978-80-88217-12-1.
- VESELÝ, Antonín. Dramatik František Adolf Šubert. Praha: Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-3074-8.
- VOSTRÝ, Jaroslav – SÍLOVÁ, Zuzana – BÁR, Pavel. Divadelním ředitelem 1945–1950: Jiří Frejka na Vinohradech. Praha: KANT, 2016. ISBN 978-80-7437-215-5.
- VOSTRÝ, Jaroslav – SÍLOVÁ, Zuzana. Režisér a herecký soubor: případ K. H. Hilara. Praha: KANT, 2023. ISBN 978-80-7437-411-1.
- ZAHÁLKA, Martin. Vinohradské divadlo v osmdesáti obrazech. Praha: Institut sociálních věcí, 2001. ISBN 80-85866-96-X.
- ZINDELOVÁ, Michaela. Vinohradské listování. Praha: Paseka, 1992.
- ZINDELOVÁ, Miluše. Divadlo na Vinohradech '92. Praha: Divadlo na Vinohradech, 1992.
- ŽÁK, Jiří. Divadlo na Vinohradech 1907–2007. Díl I. Vinohradský příběh. Praha: Divadlo na Vinohradech, 2007. ISBN 978-80-239-9603-6.
- ŽÁK, Jiří. Divadlo na Vinohradech 1907–2017: 110 osobností, které tvořily historii divadla. Praha: XYZ, 2017. ISBN 978-80-7505-803-4.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Divadlo na Vinohradech na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Oficiální YouTube kanál
- Divadelní měsíčník DnV
- Divadlo na Vinohradech na i-divadlo.cz
- Virtuální studovna projekt Institutu umění – Divadelního ústavu (inscenace od 1945)
- Elektronický divadelní archiv projekt Národního muzea (inscenace 1907–1945)
- Divadlo na Vinohradech v České divadelní encyklopedii
- Divadlo na Vinohradech v Databázi divadelní architektury
- Divadlo na Vinohradech v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- Fond umělecké dokumentace Divadla na Vinohradech v organizaci SIBMAS
- Dobru, pravdě, kráse hraný dokumentární cyklus o historii divadla (Česká televize, 2017)
- Fotografie stavby divadla (Český svět, 25. 10. 1907)
- Fotografie zahajovacího představení divadla (Český svět, 29. 11. 1907)
- Divadlo na Vinohradech
- Náměstí Míru (Praha)
- Divadla v Praze
- Novorenesanční divadla v Česku
- Secesní divadla v Česku
- Novorenesanční stavby v Praze
- Secesní stavby v Praze
- Stavby na Vinohradech (Praha 2)
- Kulturní památky na Vinohradech (Praha 2)
- Kultura na Vinohradech (Praha 2)
- Příspěvkové organizace hlavního města Prahy
- Postaveno v Česku 1907
- Stavby Antonína Turka
- Stavby Aloise Čenského
- Armádní divadla