Daubkové
Daubkové jsou český rytířský rod (titul používán v letech 1896–1918), jehož členové v letech 1850–1950 sídlili na zámku a velkostatku v Litni v okrese Beroun. Současným představitelem je Jiří (George) Daubek, jehož matkou byla pěvkyně a herečka Jarmila Novotná, manželka Jiřího Antonína Daubka. Jeho děd Josef František Daubek, podnikatel a zakladatel rodu, byl jedním ze sedmi spoluzakladatelů Národního divadla v Praze.
Představitelé rodu
[editovat | editovat zdroj]
Rytířský titul spojený s erbem byl udělen v roce 1896 Josefu Šebestiánu Daubkovi. Někdy používal i přídomek „z Brněnce“, který mu však udělen nebyl.[1]
Rozrod rodu:[2]
- Josef František Daubek (1807–1882) ∞ 1832 Anna Hněvkovská (dcera Šebestiána Hněvkovského)
- Marie Daubková (1833 – po 1882) ∞ Josef Hamerník
- Anna Daubková (1839–1865)
- Eleonora Daubková (1840 – po 1882) ∞ Jan Jeřábek
- Josef Šebestián Daubek (1842–1922) ∞ 1884 Irma Wellsová (dcera podnikatele a statkáře Antonína Wellse)
- Marie Daubková (1885 – po 1922) ∞ 1912 Josef Bromovský mladší (syn Josefa Bromovského)
- Josef František Daubek (1888–1935) ∞ 1922 Olga Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly (dcera Huga Dietrichsteina-Mensdorff-Pouilly)
- Jiří Antonín Daubek (1890–1981) ∞ 1931 Jarmila Novotná
- Růžena Daubková (1848 – po 1882) ∞ Edmund Jelínek, překladatel a polonista
- Aloisie Daubková (1848–1887) ∞ Čeněk Mareš, velkostatkář, zemský poslanec a starosta okresního zastupitelstva v Berouně
Původně kupecký rod Daubků pocházel z Poličky. Od roku 1847 v Litni hospodařil Josef František Daubek (1807–1882), statkář, podnikatel a obrozenecký činitel. Liteňské panství (deskový statek) koupil v roce 1850 a rozšířil jeho výrobu o pivovar, sladovnu a lihovar v zámeckém areálu. Vytvořil tak moderní zemědělský podnik. Josef František Daubek se také zasloužil o rozvoj Litně, například o rozšíření a opravy chátrajícího kostela sv. Petra a Pavla v Litni. Zámek v Litni se již za prvního z Daubků stal místem setkání řady významných osobností. Angažoval se jako jeden z iniciátorů a zakladatelů Národního divadla v Praze. U Josefa Františka Daubka působil jako správce liteňského panství František Jaroslav Čech] otec básníka a spisovatele Svatopluka Čecha.[6]
Po jeho smrti zdědil panství Josef Šebestián Daubek (1842–1922), statkář, podnikatel, průkopník moderního lihovarnictví. Svými progresívními formami podnikání se řadí do první generace významných českých průmyslníků přelomu 19. a 20. století. Vlastnil parní mlýn v Brněnci na Svitavsku. Po převzetí rodinných velkostatků v Litni a Vlencích v roce 1882 se zaměřil na modernizaci liteňského velkostatku a zvláště na rozvoj na zdokonalování lihovarnické výroby. Společně s prof. Karlem Kruisem založil v Litni v prostorách hospodářského dvora zámku první lihovarnickou školu v Čechách i Předlitavsku. S jeho jménem je spojena řada významných změn v Litni. Podporoval výstavbu železniční trati Zadní Třebaň – Liteň – Lochovice a železniční stanice v Litni (1901). Finančně podpořil opravy kostela sv. Petra a Pavla, výstavbu jeho věže (1892), vybavení novými lavicemi a rozšíření varhan (1893). Za zásluhy o potravinářský průmysl se stal členem Národohospodářského ústavu při ČAVU v Praze.[7]
Význam prvních dvou Daubků pro Liteň zhodnotil na základě faktografie liteňský farář Josef Kreisinger ve své práci o historii Litně.[8]
Někdy jsou do rodu Daubků řazeni i pražští politici a podnikatelé Eduard Daubek (ten je uváděn jako bratr Josefa Františka Daubka staršího) a jeho syn Eduard Daubek mladší, rovněž s rytířským titulem (udělen 1872). Jedná se však o omyl, s rodem Daubků z Litně nebyli příbuzní.[9]
Erb
[editovat | editovat zdroj]
Daubkové měli v erbu dubovou ratolest s pěti lístky. Podrobně i s rodovým heslem „Suscipere et finire“ (Podniknout a dokončit) je daubkovský erb vyobrazen nad vchodem do kostela v Litni. Erb Daubků tvoří též výzdobu interiéru pohřební kaple a hrobky, kterou nechal Josef Šebestinán Daubek postavit podle návrhu architekta Antonína Wiehla (1888) se sochařskou výzdobu od Josefa Václava Myslbeka.
Majetky
[editovat | editovat zdroj].JPG)
- zámek Liteň
- mlýn v Brněnci
- Daubkova vila v Brněnci
- polnosti v Poličce
- činžovní dům v Mostecké ulici v Praze
- hrobka rodiny Daubků v Litni
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HRADILOVÁ, Dana. Podnikatelská rodina Daubků. Středočeský sborník historický. 2011, čís. 37, s. 77. Dále jen Hradilová. ISSN 0585-4172. ISBN 978-80-86772-56-1.
- ↑ Hradilová, s. 66–91.
- 1 2 3 4 DROCÁR, Jan. Daubek, Josef František *1888 † 1935 [online]. Historickaslechta.cz, 2023-02-28 [cit. 2026-03-28]. Dostupné online.
- ↑ George a Cathy Daubek [online]. Zamekliten.cz [cit. 2026-03-28]. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÁ, Liběna. Ivana Leidlová: Netušila jsem, jaký diamant se v Litni skrývá [online]. Idobnet.cz, 2021-09-03 [cit. 2026-03-28]. Dostupné online.
- ↑ STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F. Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s.
- ↑ LACINA, Vlastislav. Daubek, Josef Šebestián. hiu.cas.cz/cs [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-24.
- ↑ KREISINGER, Josef. Liteň a obce k ní přifařené. Beroun: nákladem autora, 1896. 79 s. S. 21–22.
- ↑ Hradilová, s. 75.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HRADILOVÁ, Dana. Podnikatelská rodina Daubků. Středočeský sborník historický. 2011, čís. 37, s. 66–91. ISSN 0585-4172. ISBN 978-80-86772-56-1.
- KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. S. 1–79.
- STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle. 1. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s.
- STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F. Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Daubkové na Wikimedia Commons