Přeskočit na obsah

Bocholt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bocholt
Původní historická radnice v Bocholtu
Původní historická radnice v Bocholtu
Bocholt – znak
Znak
Bocholt – vlajka
Vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška25 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSeverní Porýní-Vestfálsko
Vládní obvodMünster
Zemský okresBorken
Administrativní dělení13 městských částí
Bocholt
Bocholt
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha119,40 km²[1]
Počet obyvatel72 409 (2023)[2]
Hustota zalidnění606,4 obyv./km²
Správa
StarostaChristian Mangen (FDP)
Oficiální webwww.bocholt.de
Adresa obecního úřaduKaiser-Wilhelm-Straße 52-58
46395 Bocholt
Telefonní předvolba02871, 02874 (Suderwick)
PSČ46395, 46397, 46399
Označení vozidelBOR, AH, BOH
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bocholt (dolnoněmeckým dialektem Bokelt) je město v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Je největším městem zemského okresu Borken ve vládním obvodu Münster. Bocholt se nachází asi čtyři kilometry od státní hranice s Nizozemskem. Svou polohou je také součástí regionu Münsterland. V roce 2024 zde žilo přes 73 tisíc obyvatel.

Město bylo poprvé zmíněno pod názvem Bohholz ve franských letopisech Annales regni Francorum z 8. a 9. století. Od 9. století se zdejší osada pomalu rozvíjela. Městská práva Bocholt získal v roce 1222. V průběhu 14. století došlo k dalšímu rozšíření města, které získalo také opevnění. V 15. století zde byl vybudován gotický kostel svatého Jiří. Na počátku novověku se rozvoj města zastavil. Vzhledem k poloze města v blízkosti nizozemské státní hranice bylo během osmdesátileté války v letech 1588 a 1589 obsazeno španělskými vojáky. K oživení zdejšího života došlo v 17. století. V letech 1618 až 1624 byla v Bocholtu vybudována radnice. V průběhu třicetileté války bylo město poškozeno a v letech 1635 až 1650 bylo obsazeno hesenskými vojáky. Následně ho zasáhl mor, což vedlo k dalšímu úpadku společenského života. Již od 16. století se zde rozvíjel textilní průmysl a zpracovávala se zde bavlna. Na počátku 19. století se Bocholt stal součástí vestfálského knížectví Salm. Knížectví bylo spolu s dalšími zeměmi připojeno po zániku Rýnského spolku v roce 1813 k Francii, ale už po Vídeňském kongrese roku 1815 bylo začleněno do Pruska. K hospodářskému oživení došlo ve městě s příchodem průmyslové revoluce. Rozvíjel se zde především textilní průmysl, vznikla řada nových budov a došlo k růstu populace. Po první světové válce se rozvoj městské ekonomiky opět zastavil. V letech 1934 až 1939 byl starostou člen NSDAP. Během druhé světové války bylo město v roce 1945 poničeno bombovými nálety a následně osvobozeno britskými vojáky. Stalo se tak součástí britské okupační zóny Německa. Po zániku Pruska v roce 1947 bylo začleněno do spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. V roce 1975 bylo v rámci regionálních územních reforem k Bocholtu připojeno deset samostatných obcí a populace vzrostla o 49 tisíc obyvatel až na hodnotu 65 tisíc obyvatel.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bocholt na německé Wikipedii.

  1. Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2018 (4. Quartal). Spolkový statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2019-03-10].
  2. Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]