Arthur Griffith
| Arthur Griffith | |
|---|---|
| Narození | 31. března 1872 Dublin |
| Úmrtí | 12. srpna 1922 (ve věku 50 let) Dublin |
| Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
| Místo pohřbení | Glasnevin Cemetery |
| Občanství | Spojené království Velké Británie a Irska a Irský svobodný stát |
| Povolání | diplomat, politik, spisovatel a autor |
| Zaměstnavatel | The United Irishmen |
| Politické strany | Sinn Féin Irské republikánské bratrstvo |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Funkce | Člen 30. parlamentu Spojeného království (1918) Člen 31. parlamentu Spojeného království (1918–1922) poslanec irského parlamentu (1919–1921) Minister for Justice, Home Affairs and Migration (1919–1921) … více na Wikidatech |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arthur Joseph Griffith (irsky: Art Seosamh Ó Gríobhtha nebo Art Ó Gríofa; 31. března 1871 Dublin – 12. srpna 1922 Dublin) byl irský novinář a politik, zakladatel strany Sinn Féin a v letech 1911 až 1917 její předseda. Vedl irskou delegaci při jednáních, která vyústila v Anglo-irskou smlouvu z roku 1921, a od ledna 1922 až do své smrti v srpnu téhož roku působil jako předseda Dáil Éireann (předseda parlamentu). Po jistou dobu byl i předsedou prozatímní vlády. V ní držel též post ministra vnitra (1919 až 1921) a ministra zahraničí (1921 až 1922).
Život
[editovat | editovat zdroj]Původně byl tiskařem. Po krátkém působení v Jižní Africe (1896–1898), kde pracoval jako novinář a horník, v roce 1899 založil a redigoval irské nacionalistické noviny The United Irishman. V roce 1904 napsal knihu The Resurrection of Hungary, která doporučovala Irům napodobit maďarskou autonomistickou politiku uvnitř Rakouska-Uherska. Základním krokem měla být cla na britské zboží a stažení irských členů z parlamentu Spojeného království a zřízení vlastního irského parlamentu.[1] Tato politika se stala známou jako Sinn Féin (my sami). Dne 28. listopadu 1905 představil "politiku Sinn Féin" na prvním sjezdu organizace tehdy zvané Národní rada. Tato událost byla později označena za založení strany Sinn Féin. Griffith převzal funkci prezidenta Sinn Féin v roce 1911.
Velikonočního povstání v roce 1916 se nezúčastnil, čímž ztratil vliv na nacionalistické hnutí. Byl však britskými úřady přesto zatčen, díky čemuž jeho reputace mezi nacionalisty znovu vzrostla.[2] Po propuštění pracoval na budování Sinn Féin, která dosáhla řady vítězství v doplňovacích volbách. Na výročním sjezdu v říjnu 1917 se Sinn Féin stala jednoznačně republikánskou stranou a Griffith rezignoval na předsednictví, ve prospěch Éamona de Valery. Sám se stal místopředsedou. Byl zvolen poslancem za East Cavan v doplňovacích volbách v červnu 1918 a znovuzvolen ve všeobecných volbách v roce 1918, kdy Sinn Féin dosáhla obrovského volebního vítězství nad Irskou parlamentní stranou.[3] Následně odmítla převzít své mandáty ve Westminsteru a založila vlastní ústavodárné shromáždění, Dáil Éireann, které plnilo i funkci vlády.
V Dáilu působil Griffith jako ministr vnitra v letech 1919 až 1921 a ministr zahraničních věcí v letech 1921 až 1922. V září 1921 byl jmenován předsedou irské delegace k jednání o smlouvě s britskou vládou. Po měsících jednání podepsal on a další čtyři delegáti Anglo-irskou smlouvu, která vytvořila Irský svobodný stát (nezávislý, nikoli však republikánský). To vedlo k rozkolu v Dáilu. Po těsném schválení smlouvy Dáilem rezignoval de Valera na post předsedy vlády a Griffith byl zvolen na jeho místo. Rozkol vedl k irské občanské válce. Griffith náhle zemřel v srpnu 1922, dva měsíce po vypuknutí této války.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ 1916 Easter Rising - Profiles - Arthur Griffith. BBC [online]. [cit. 2026-06-22]. Dostupné online.
- ↑ Arthur Griffith. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2026-06-22]. (anglicky)
- ↑ Arthur Griffith. Oireachtas.ie [online]. 1970-01-01 [cit. 2026-06-22]. Dostupné online. (anglicky)