Přeskočit na obsah

Čisovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čisovice
Nádražní budova v Čisovicích
Nádražní budova v Čisovicích
Znak obce ČisoviceVlajka obce Čisovice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMníšek pod Brdy
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
(správní obvod)
OkresPraha-západ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 182 (2025)[1]
Rozloha12,00 km²[2]
Katastrální územíČisovice
Nadmořská výška341 m n. m.
PSČ252 04
Počet domů437 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduČisovice 4
252 04 Čisovice
ou.cisovice@worldonline.cz
StarostkaZuzana Kuthanová
Oficiální webwww.cisovice.cz
Čisovice na mapě
Čisovice
Čisovice
Další údaje
Kód obce539155
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čisovice (německy Tschisowitz) jsou obec v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji, asi 24 km jižně od Prahy. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

Čisovicemi a Bojovem protéká Bojovský potok, jehož údolím je vymezena poloha obou vesnic, přes jižní část Čisovic do něj zprava přitéká Zahořanský potok.

První písemná zmínka o vsi se váže k roku 1037, kdy zdejší včelaře (Cvsowicyh debitores mellis) věnoval kníže Břetislav I. ostrovskému klášteru. Dle jazykovědce Antonína Profouse původní podoba názvu zněla Tisovice a pocházela od osobního jména Tis, snad motivovaného někdejším hojným výskytem tisů v okolí.

V obci byla bohatá ložiska cihlářské hlíny a ještě k roku 1939 byly v obci čtyři cihelny. Největší z nich, “panská”, produkovala ročně až 120 tisíc cihel.

V době německé okupace (na podzim roku 1943) došlo k zatýkání občanů v Čisovicích za přechovávání osoby, která byla nepřátelská Říši. Hned 24. září 1943 bylo popraveno na Pankráci šest osob (nejmladší bylo 18 let) a o rok později další žena (po narození jejího dítěte). Další osoby byly uvězněny v německých káznicích.

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]
  • Bojov (k. ú. Čisovice)
  • Čisovice (k. ú. Čisovice)

K obci patří také Vítův Palouk.

Sousedními obcemi sídla jsou Líšnice, Bojanovice, Hvozdnice, Mníšek pod Brdy, Bratřínov a Zahořany.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[7]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

V obci Čisovice (přísl. Bojov, 718 obyvatel, poštovna) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 3 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Čisovicích, 4 hostince, kolář, 2 kováři, malíř, 2 mlýny, obuvník, obchod s lahvovým pivem, 5 řezníků, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Čisovice, truhlář.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází základní škola (1.–5. třída), školka, knihovna a pošta.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj obyvatelstva

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel je uváděn za Čisovice podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[11][12] V celé čisovické aglomeraci nicméně žije necelých 2 tisíce obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[11][12]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
779776774701719703702808850780725603703984
Vývoj počtu domů za roky 1869 – 2011[11][12]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
128133137139144148177392243234236297313358

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaple Navštívení Panny Marie v horní části obce (1854)
  • Kaple v Bojově (1897)
  • Pomník padlým z první světové války (1921)

Památné stromy

[editovat | editovat zdroj]
  • František Xaver Svoboda – spisovatel
  • Josef Vlk – legionář
  • Zdeněk Kudrna – sedminásobný mistr republiky – závodník na ploché dráze
  • Alfréd Stržínek – mistr republiky v běhu a člen štafety 4 × 800 m, která v roce 1953 překonala světový rekord
  • Václav Novák – mistr republiky v boxu a mistr republiky v lehké váze v r. 1935

Dopravní síť

[editovat | editovat zdroj]

Do obce vedou silnice III. třídy.

Autobusová doprava 2024

[editovat | editovat zdroj]

Autobusovou dopravu v obci Čisovice zajišťuje společnost Martin Uher. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Čisovice, Čisovice,Pod Horou, Čisovice,U Školy a Čisovice,Žel.st. Na území Bojova se nacházejí zastávky Čisovice,Bojov, Čisovice,Bojov,Višňovka a Čisovice,Bojov,Žel.st. Autobusová linka 449 spojuje Mníšek pod Brdy s Bratřínovem, Čisovicemi, Bojovem, Klíncem a Jílovištěm a na druhou stranu s Řitkou a Líšnicí.

Železniční doprava 2024

[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází jednokolejná regionální železniční trať 210 Praha–Vrané nad Vltavou–Dobříš, která byla uvedena do provozu v roce 1897. V obci se nachází železniční stanice Čisovice. V místní čisti Bojov se nacházejí železniční zastávky Bojov a Bojanovice. Na všech třech místech zastavují osobní vlaky linky S88. Tyto vlaky, provozované společností České dráhy, jezdí z Prahy přes Vrané nad Vltavou, Měchenice a pokračují dále do Mníšku pod Brdy a Dobříše. O sobotách, od března do října, jezdí mezi Prahou hlavním nádražím a Dobříší vlak s názvem Brdský motoráček, a to na lince T8, provozovaný společností KŽC Doprava. Během letních prázdnin vyjíždí turistický vlak Cyklohráček, který jede z Prahy do Dobříše, odkud se vrací zpět do Prahy.

Železniční zastávka Bojov
  • Obec leží mezi turisticky atraktivními lesnatými hřebeny Mníšecka. Pěší turistické značení do samotných Čisovic nezasahuje, od železniční zastávky Bojanovice však vede modře značená trasa na jih do Bojanovic a k říčce Kocábě. Na severním okraji obce, u železniční zastávky Bojov, je rozcestí zeleně a žlutě značené trasy, rozbíhajících se z tohoto místa do čtyř směrů.
  • Z Mníšku pod Brdy do Bojova vede po silnici cyklotrasa č. 8130 (v roce 1992 tu vedla cyklotrasa č. 152 OsovVšenory). U železniční zastávky Bojov na ni navazuje modře značený okruh systému cyklotras regionu Mníšecko. Ten prochází z Mníšku pod Brdy také po lesní hřebenové asfaltce v jižní části katastrálního území Čisovic.
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. cisleithanien.eu. cisleithanien.webnode.cz [online]. [cit. 2021-09-11]. Dostupné online.
  5. Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. www.hartau.de [online]. [cit. 2021-09-11]. Dostupné online.
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 177–178. (česky a německy)
  11. 1 2 3 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-16. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54.
  12. 1 2 3 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HANSL, František. Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov: vlastním nákladem, 1899. Dostupné online. Kapitola Čísovice, s. 198 až 200. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]